Kapitán Pražanů Michal Mareš uvedl: „Je příjemné vidět, jak jsou takoví hráči vážení. Pana Zídka znám, moc rád jsem mu potřásl rukou.“ Klub pro svou ikonu připravil velikou slávu. Dorazili četní gratulanti: třeba komentátor Jakub Bažant z České televize či scenárista filmu Zlatý podraz Jiří Závozda.

Zajímali se, jak se účastníkovi olympiády v Mnichově daří. „Dobře, basketbal pořád sleduju. Český i světový. Ovšem hlavní je pro mě rodina, vždyť mám sedm vnoučat,“ pochlubil se. Jedním z nich je vnuk Jan, hrající ve druholigovém Radotíně. Historkami ze své bohaté kariéry jej oslavenec nezásobuje. „Bavíme se spolu spíš o jeho technice, kterou stále může zlepšovat. Ale v mezích: mladí si moc radit nenechají.“

Medaile v krabicích

Sám si ještě před pěti lety občas zahrál, dnes už basketbalové boty neobouvá. „Nemůžu, jsem po dvou operacích. Pod koši jsem strávil šedesát let,“ připomněl. A úspěšných: kromě startu na olympiádě Zídek získal stříbro na ME 1967 ve Finsku či bronz o dva roky později v Itálii. Mohl být i prvním Čechem v NBA. Zájem měl Boston, kvůli přísnému režimu však angažmá padlo. Přesto nelitoval.

V USA později prorazil syn Jiří (někdejší hráč Charlotte, Denveru nebo Seattlu), a navíc: kdyby emigroval, přišel by o úspěchy v reprezentaci. „Medaile mám schované v krabicích. Nežiju vzpomínkami. Spíše se těším na letošní mistrovství světa. Věřím, že můžeme udělat dobrý výsledek,“ prohlásil Zídek. Dostal by tak dodatečně krásný dárek. Nezbývá než popřát: Všechno nejlepší!