Česko – Rakousko 2:4, – Rusko 2:4, – Slovensko 8:0, – Bělorusko 7:5, – Švýcarsko 3:1Česko: Čecháková, Kopřivová – Čermáková 1, Decsyová 1, Hanzlová 1, Hrachová 5, Kolářová 10, Košťálová 1, Nováková, Bubelová 3, Šanková, Vorlová. Trenér Petr Novák.

 „Páté místo je zklamání," neskrýval kouč českého výběru Petr Novák, jenž měl na slova kritiky nárok už po prvních dvou zápasech, ve kterých jeho svěřenkyně podlehly Rakousku i Rusku svorně 2:4. Už po osmdesáti minutách hry bylo jasné, že se medailový sen nebude opakovat.

 „Herně nebyly oba týmy lepší, mentálně ale byly dál. Chyběla nám koncovka a klid v hlavě. Na druhou stranu jsem rád, že v sobě holky našly sílu, aby turnaj dohrály se vztyčenou hlavou," pokračoval už veseleji Novák. Radostnější byly také výkony českých děvčat, která se vybičovala a v dalších zápasech neprohrála. Na jejich hokejkách zůstaly týmy Slovenska, Běloruska a Švýcarska.

 „Při hodnocení nesmíme zapomenout, že holky na turnaji vybojovaly tři vítězství a pouze dvakrát prohrály. Mistrovství tak zakončily pozitivně, díky čemu jsme si také zatleskali," objasnil lodivod juniorek, z jejichž kádru zmizí po akci hned sedm hráček.

 „O budoucnost starost nemám. Česku se rýsuje silná generace, která doplní hokejistky, jež budou moci nastoupit za dva roky. Potřebují ale mnohem pestřejší přípravu. Ta letošní byla komplikovaná, holkám chyběly mezinárodní zkušenosti. To je ale stále dokola," posteskl si Petr Novák.

Konečné pořadí mistrovství Evropy juniorek v halovém hokeji1. Rusko, 2. Polsko, 3. Rakousko, 4. Turecko, 5. Česko, 6. Bělorusko, 7. Švýcarsko, 8. Slovensko

Vorlová: Nemáme se za co stydět

Kapitánka Česka Anna Vorlová.Lepší časy v dresu se lvíčkem na prsou pamatuje Anna Vorlová. Dvacetiletá obránkyně byla před dvěma roky členkou stříbrného týmu juniorek. „Nádherné vzpomínky. Medaile, hrály jsme před nadprůměrně zaplněnou halou," zavzpomínala Vorlová. „Letos jsme šly do turnaje se stejnými plány. Bohužel je nenaplnily," mrzelo českou kapitánku.

Anno, měl český tým před akcí srovnatelnou, lépe řečeno dostatečnou přípravu?
Příprava nebyla ideální, celek neabsolvoval ani jeden turnaj, scházel se pouze
v Praze na Podvinném mlýnu. Trénovalo se ale často a všechny holky i členové realizačního týmu šli do turnaje s tím, že mohou opět dojít až do finále.

Cítila nová kapitánka větší zodpovědnost než posledně?
Zodpovědnost ležela na každé z nás. Páska mě nesvazovala, byla pro mě odměnou, bonbónkem navíc.

Sen o medaili se rozplynul v podstatě po úvodní porážce s Rakouskem. Souhlasíte?
Ne, vždyť měl tým před sebou ještě dva zápasy ve skupině. Proti Rakousku na nás byla znát nervozita, příliš jsme nevěděly, co od soupeřek čekat. V žádném halovém utkání jsme je totiž neviděly hrát. Do zápasu jsme daly maximum, něco ale nefungovalo.

Stejně jako v duelu s Ruskem.
To byl zápas o všechno. Takové naše malé finále. Rusky byly mentálně vyzrálejší. Na nás dopadla tíha domácího prostředí.

Které nebylo zdaleka tak početné jako před dvěma lety. Proč si diváci tentokrát cestu do haly nenašli?
Před dvěma roky nikdo nečekal, že budeme hrát nahoře. Díky tomu, jak jsme postupovaly, chtěli fanoušci vidět, jestli jsme tak dobré.

Po druhém zápase pro vás de facto akce skončila. Nesestupuje se, nebylo tedy o co hrát. Anebo se mýlím?
Mýlíte! Začal pro nás vlastně nový turnaj, ve kterém bylo „zlatem" páté místo.

Porazily jste Slovenky, Bělorusky a Švýcarky. Spojovalo něco tato utkání?
Bojovnost. Hrály jsme jako tým. Po hokejové stránce nebylo všechno ideální, nechybělo ale srdíčko.

A bylo z toho páté místo. Jak na ně budete vzpomínat?
Teď jsem maličko zklamaná. Chci ale věci hodnotit pozitivně. Nemáme se za co stydět, vždyť tým vyhrál tři z pěti utkání.

Turnaj skončil a s ním vaše juniorská halová kariéra. Cítíte trochu nostalgie?
Ano, čekají mě ale nové výzvy. Od léta hraji za belgický Royal Hockey Club Namurois. Do Česka jsem se vrátila pouze na halovou sezonu. Plánuji tam ještě nějaký rok zůstat, dospět. Věřím, že mám před sebou spoustu skvělých turnajů i vítězství.

V Belgii se hokejem živíte?
Dá se to říci. Společně s další českou reprezentantkou Klárou Hanzlovou tam fungujeme jako trenérky dětí a hráčky. Nenastupujeme zatím v nejvyšší soutěži, ale ve druhé. S naší extraligou se to stejně nedá srovnat. Soutěž hraje mnohem více týmů, které předvádějí lepší hokej. Jsem naprosto spokojena.

S druhou ligou?
Naším cílem je postup mezi elitu. Do týmu přišly nové holky. Máme kvalitu na nejvyšší soutěž.