Martino, jak jste viděla utkání s Šumperkem?
Před ním jsme si myslely, že nebude Šumperk extrémně silným soupeřem. Nicméně holky ukázaly, že se s nimi musí v extralize počítat, jsou běhavé a jistě potrápí nejeden tým. Kvalita a zkušenost ale byla na naší straně.

Ve Vítkovicích už tomu tak nebylo. Co chybělo Herbadentu k zisku bodů?
Vítkovice jsou jedním z nejkvalitnějších družstev v extralize. Na nás se projevila dlouhá cesta, nezvyklý povrch v ostravské hale, no a musím přiznat, že polovina z nás už byla myšlenkami ve Švédsku. Navíc nás zradila koncovka, zatímco domácím spadlo do branky úplně všechno, tak nám pomalu nic.

V jaké formě odjíždí na Ligu mistryň děvčata z Herbadentu?
Myslím si, že jsme dobře připravené. Jedna prohra v extralize nic neznamená. Možná nám i pomůže. Alespoň nám Vítkovice před pohárem ukázaly, kde jsou naše chyby.

Před sezonou jste výrazně obměnily kádr. Jak je to se souhrou vašeho družstva?
Jsem přesvědčená, že nám to už klape. Mladé holky dobře zaplnily místa po těch zkušenějších. Nadto máme před sebou perspektivu dalšího zlepšování. Budoucnost patří Herbadentu (směje se).

Co vás čeká do prvního střetnutí v Lize mistryň?
V úterý ráno odlétáme do Stockholmu, odkud pokračujeme do Umeå, kde večer potrénujeme. Ve středu proběhne prohlídka města, špionáž v podobě sledování soupeřek. Jsme holky, a tak i vyrazíme za nákupy (směje se). Ve čtvrtek jdeme na to.

Ve skupině máte švédské IKSU a lotyšské RSU. Co víte o soupeřkách?
Holky z IKSU jsou asi nejsilnějším týmem poháru, jde o švédské mistryně, které už vyhrály, co se dalo. Půjde o těžký oříšek k rozlousknutí, nicméně se dopředu necítíme poražené. Nad Lotyškami musíme vyhrát, jinak náš cíl v podobě finále nesplníme.

Je to reálné?
Ano, tři roky po sobě jsme na soutěži skončily v semifinále. Nyní už ho musíme zvládnout. Být odhodlané a mít i kousíček štěstí. Bez placky se do republiky vracet nechceme.