Generální manažer nejlepšího florbalového klubu na světě. Zní to velice příjemně, viďte?
Určitě ano. Člověk nad tím samozřejmě intenzivně přemýšlí, ale musím říct, že na to od sobotního večera nahlížím pořád stejně. Vnímám to jako obrovský úspěch celého klubu a něco, co jako Tatran teprve zpracováváme. Ale rozhodně se to neomrzí poslouchat. (úsměv)

Dostal jste se někdy ve své profesní kariéře do takového emočního bodu jako po sobotním finále Poháru mistrů?
To asi ano. Ten zápas jako takový byl jednoznačně tím největším, jakého jsem se kdy zúčastnil v roli generálního manažera, na druhou stranu velice podobné emoce prožívám i v utkáních play-off či jiných finálových bitvách. A sobotní utkání s Falunem nebylo žádnou výjimkou.

Finále Poháru mistrů: Střešovice - Falun.
Fantastický úspěch! Tatran porazil Falun a vyhrál Pohár mistrů

Co je pro vás osobně tím největším vítězstvím, když pominu skvělý výkon týmu na hřišti?
Já na to sobotní finále nahlížím opravdu komplexně, takže pro mě je obrovským vítězstvím zejména to, jak se celou tu událost povedlo uspořádat a jaké se nám po ní dostávají ohlasy. Fanoušci, média i široká florbalová veřejnost. Zájem o to utkání byl opravdu velký. A sportovní výsledek na hřišti? Ten vnímám jako krásnou třešničku na dortu, která pomohla celou akci ještě více vygradovat.

Zmínil jste ohlasy a zpětnou vazbu ze strany veřejnosti. Překvapilo vás něco?
Nepřekvapilo mě to v tom smyslu, že my už dlouhodobě odvádíme poctivou práci směrem k fanouškům či médiím. Takže to spíše beru jako určitý obraz dlouhodobého procesu a je logické, že právě v tak důležitém zápase to všechno vyvrcholilo. Nějakým způsobem to odráží současnou realitu a jsem rád, že se naplnila naše očekávání.

Po loňském titulu jste vykládal, že to lze vnímat jako jakýsi odrazový můstek pro další práci. Teď je tu další triumf a mě pochopitelně zajímá, kam se Tatran odrazí tentokrát?
V první řadě platí to, že zlatou medailí z Poháru mistrů nám letos ještě zdaleka nekončí práce. Jedeme dál a máme před sebou další mety, které chceme překonat. Jedna věc je, že chceme k tomu sportu dostat ještě větší množství lidí, na čemž samozřejmě pracujeme neustále. Zároveň se ale soustředíme i na finanční stránku, tedy snahu o získání většího objemu peněz, nových sponzorů, partnerů a obecně podporovatelů, bez čehož dnes nejde dělat žádný rozvoj.

Jakub Menhart (vpravo) přijímá z rukou prezidenta Českého florbalu Daniela Nováka pohár pro vítěze základní části.Jakub Menhart (vpravo) přijímá z rukou prezidenta Českého florbalu Daniela Nováka pohár pro vítěze základní části.Zdroj: se souhlasem klubu Tatran Střešovice

Nahlížíte na to tak, že tohle všechno si Tatran Střešovice buduje pro své vlastní účely, nebo tím zároveň přispívá k rozvoji florbalu obecně?
Rozhodně přispívá k obecnému rozvoji. My chceme být ten hlavní tahoun, tým, který boří veškeré hranice a na něhož se konkurence bude dívat s tím, že jí dává jasný smysl, co děláme. A tím zároveň posouvat celý český florbal. Stejně tak ale chceme jít příkladem ostatním klubům i mimo florbalové prostředí, přicházet se zajímavými sportovními a marketingovými věcmi, což následně buduje image Tatranu rovněž v očích jiných sportovních odvětví.

Jak už bylo řečeno, sobotní finále přitáhlo také nevídaný zájem médií včetně televize. Existuje nějaký recept na to, abychom se nebavili jen o výjimečné situaci?
Rozhodně to nebude jednorázový „wow“ moment, po kterém si všichni řekneme, že se to celé změnilo a najednou je florbal hit. K cíli opět povede dlouhá a kontinuální práce na jasně postavených principech. Florbaloví manažeři, ale i zástupci unie musí mít jednoznačnou vizi a chtít na ní neustále pracovat. Já se vždycky řídím tím, že na věcech se musí dělat a ne o nich jenom kecat. A to pochopitelně platí i pro tento případ.

V pokračování rozhovoru, které je dostupné pro členy Deník Klubu, se dozvíte mimo jiné o zájmu sponzorů i tlaku na profesionalizaci klubu.

Hezky se to poslouchá, o tom žádná. Nicméně není jeden Tatran málo na to všechno?
Asi máte pravdu. Teď jde ale o to, jestli se k tomu přidají i další kluby. Já vnímám Tatran a Mladou Boleslav jako dvě organizace, které jsou v tomto ohledu mnohem dál a snaží se jít ostatním příkladem. Za námi jsou nějaké tři kluby, u nichž můžeme vidět, že to chtějí dělat na co nejvyšší úrovni a dávají tomu čas a energii. Jenže pak tu máte obrovské množství, kterému to takhle stačí a tlačit to nikam nechtějí, což je samozřejmě v tuto chvíli určitá brzda.

Florbalový reprezentant Adam Hemerka
Talent Hemerka sní o finském titulu. Jejich pivo ale chutná příšerně, směje se

Může vaše vítězství v Poháru mistrů „upozornit“ silné finanční partnery na domácím trhu, že florbal je nyní zkrátka právoplatným žadatelem o jejich pozornost?
Určitě to je do plusu a pomůže nám to. Ale i získávání nových finančních sponzorů je určitou součástí té kontinuální práce, během níž se snažíme budovat dobré vztahy se současnými partnery a zároveň hledáme společnou řeč s potenciálními zájemci směrem do budoucna. A ano, právě tento úspěch může být jasným měřítkem toho, že by taková spolupráce mohla dávat oběma stranám smysl.

Jak se generální manažer florbalového klubu dívá na rostoucí tlak týkající se finančních odměn pro své hráče?
Asi bych to úplně nenazýval tlakem, ale je pochopitelné, že hráči chtějí od svého klubu dostat co nejlepší podmínky. Můžu říct, že se to postupem času zvyšuje, ale my především razíme strategii, aby to pro nás bylo dlouhodobě udržitelné. Nemohu si momentálně dovolit podepsat hráče, udělat z nich profesionály a tak podobně. Samozřejmě by to nějakým způsobem šlo, rok až dva bychom takhle fungovali, ale pak by to ten klub mohlo také definitivně položit.

A co si tedy mohu představit pod „dlouhodobě udržitelnou strategií“?
Chceme jít cestou profesionálního aparátu zaměstnanců, kteří ten klub budují a tvoří, a vedle toho se snažíme zajistit co nejvhodnější podmínky samotným hráčům. Ale musí tam být samozřejmě uzavřený ten pomyslný kruh. Pokud budeme i v běžných zápasech prodávat velké množství lístků a merche, získáme větší podporu ze strany partnerů, pokud bude rozvinutý i hráčský trh, tak poté nebudu mít problém to vkládat do hráčských odměn. Nicméně jenom tak uměle platit hráče, aniž by ten samotný produkt vydělával, to rozhodně není naše strategie.

Generální manažer Tatranu Střešovice Jakub Menhart (vpravo).Generální manažer Tatranu Střešovice Jakub Menhart (vpravo).Zdroj: se souhlasem klubu Tatran Střešovice

Už jsme se bavili o tom, co titul v Poháru mistrů znamená pro váš klub, každopádně jaké benefity z toho může čerpat domácí florbalové prostředí?
Rozhodně to může našemu florbalu přinést větší respekt u ostatních států. Zejména potvrzení toho, že momentálně jsme na tom lépe než Švýcarsko. A rovněž velmoci Švédsko s Finskem už nás musí vnímat jako vážného konkurenta. Pro celý český florbal je to něco, na čem může nadále budovat svou pozici. Příchod dalších dětí či udržení nálepky druhého nejmasovějšího sportu u nás, s čímž se úzce pojí i lepší postavení u Národní sportovní agentury. Ale zase se bavíme o slibném potenciálu, pro který je zkrátka potřeba dlouhodobá práce.

Co čeká Tatran v té nejbližší budoucnosti? Asi by bylo hloupé nezmínit, že ve hře zůstává i vzácný Treble.
Z toho sportovního hlediska se to samozřejmě nabízí, ačkoliv to nechci úplně zmiňovat nahlas. Čeká nás ještě obrovské množství práce. Na druhou stranu finále českého poháru, což je naše další meta, bude už za nějaké dva týdny, takže toho času také příliš není. A z manažerského pohledu je to jasné – dokázat poslední úspěch co nejvíce prodat. To znamená přilákat nové partnery, fanoušky a celkově nadále budovat image Tatranu.