Takže ani nevíte, že jste v čele bodování českého družstva?

Vím, že bodů mám docela dost, ale abych po každém zápase sledovala svoje čísla, to zase ne.

Do šampionátu jste na svém kontě měla jen šest zápasů mezi ženami. Nohy z velkého turnaje se vám evidentně nerozklepaly…

To víte, že zpočátku jsem byla nervózní. Ale jen do úvodního hvizdu prvního zápasu s Ruskem. Ten se povedl mně i týmu a tím ze mě všechno spadlo. Také mi hodně pomohly spoluhráčky, jsme skvělá parta.

Výsledek 11:2 , to byl úvod jako hrom! Trenér Marks před turnajem označil tento duel za klíčový…

Ono to zpočátku tak suverénní nebylo, po první třetině jsme vedly jen 2:1. Pak jsme se ale vyhecovaly. I díky povzbuzujícím vzkazům, které nám chodí z České republiky od příjezdu do Dánska.

Píší vám kamarádi a kamarádky, či fanoušci?

Většinou spoluhráčky, samozřejmě příbuzní, ale máme i fanoušky.

Přímo v halách ne?

Tam nás povzbuzují jen řidiči a realizační tým (smích).

Jakou atmosféru očekáváte na sobotním zápase o páté místo, v němž hrajete proti domácím Dánkám?

Skvělou, myslím, že by mohlo přijít tak tisíc diváků. Dánky jsme dvakrát porazily, ale jako favoritky se necítíme.

Ani po debaklu 17:2, který jste uštědřily Singapuru?

To byla povinná výhra. Víc jsem si užila utkání proti Švédsku a Finsku. Sice jsme prohrály, ale předvedly jsme v obou velmi dobrý výkon.