Na orloji kroužili apoštolové a pod ním cyklisté. Na kostkách Staroměstského náměstí šlapali tradiční klasiku Paříž – Roubaix po pražsku.

Na pekelných padesát minut plus jedno kolo o rekordních 231 tisíc korun.

„Šlapat takhle šest hodin? To si teda neumím představit, tahle porce stačila,“ otřásl se Alois Kaňkovský, dvojnásobný vítěz Staroměstského kritéria a dráhový specialista.

Když nahoře na věži odbíjela třetí, on cílem projížděl po zadním kole a s rukou oslavně vztyčenou k nebesům. V uličkách, kudy vedla královská cesta, nechal za zády 38 elitních soupeřů. „Před startem jsem hlásil, že chci vyhrát. To se splnilo, jelo se na mě. A co je nejdůležitější: bez pádu,“ oddechl si někdejší mistr světa v dráhovém omniu.

Kostky naštěstí z ranní spršky oschly. „I tak to dost klouzalo, bylo to o hubu,“ ukazoval šampion na spáry v kočičích hlavách. „Technicky jsem na svoji výšku dobře vybavený, výhodu měl ale rozhodně menší Mlýnek.“

„Kaňour jako bývalý biker se zase nebál položit kolo do zatáček,“ smál se cyklokrosař Zdeněk Mlynář, v závodě jen těsně druhý. Stejně jako Kaňkovský i on cyklistický všeuměl. „Když umíš šlapat, tak je to jedno.“

(fil)