A teď přijdou oslavy!

Dresy poskvrněné od sektu, na tvářích nekonečné úsměvy. Tak vypadali hráči z Brna několik chvil po zisku sedmnáctého titulu mistrů republiky v baseballu.

 „Čekali jsme, že se Krč nedá lacino. Stačí, když se kouknete na ta jména a na to, jak hrají. Nic lehkého jsme rozhodně nečekali. Čtvrtý zápas byl obrazem veliké síly obou soupeřů. Klobouk dolů před nimi. Byla to skvělá série," vrací se k zápasům nadhazovač Petr Minařík.

Úvodní tři zápasy byly na body hodně bohaté, ten poslední ale rozhodl pouze jediný.

 „Byl to takový klasický playoffový zápas. V nich už se většinou nerodí divoké výsledky. Takhle má vypadat rozhodující finálový zápas," vysvětluje Minařík a na otázku na délku oslav odpovídá: „Do rána? Do pondělí? Do úterý? To nikdo neví…"

 „Bylo to hodně unavující, zvlášť ten druhý zápas. Veděli jsme, že když ten předchozí skončil tak divoce, bude další úplně jiný. A to se i ukázalo," říká jeden z nejzkušenějších brněnských hráčů Pavel Budský.

 „Bojovali jsme až do konce. Zápas měl fantastický závěr. Kluci ho nevzdali. Krč sice vyhrála jednou u nás, ale když jsme uspěli v prvním pražském utkání, tak jsme věděli, že už to nemůžeme pustit," doplňuje.

Zýma: Věřil jsem, že to dokážu

Tři mety měli obsazeny hráči Eagles Praha v deváté směně rozhodujícího finále proti Drakům Brno. K pasivům pak patřilo skóre 0:1 a dva auty na jejich kontě. Na pálku kráčel třiadvacetiletý borec Petr Zýma.

Petře, s jakými pocity jste šel na pálku?

Na jednu stranu jsem se snažil nad situací nepřemýšlet. Jde o baseball, což není lehká hra. Na druhou jsem si chtěl všechno užít. Jak často má člověk možnost rozhodnout finále? Maximálně jsem si věřil, že to dokážu.

Proč se vám nepodařilo skórovat?

Balonek jsem netrefil ideálně, trochu pod ním. Letěl příliš do vzduchu. Už při odpalu jsem tušil, že si s ním obrana Draků poradí. Je to nepříjemná pozice, stát se hrobařem. Nikdo mi ale nic nevyčítal. Všichni dobře vědí, jak moc mi nezdar mrzí.

Na třetí metu jste se dostali v rozhodujícím finále až v osmé směně. Proč tak pozdě?

Nadhazovač Draků Petr Minařík zaházel skvělý zápas. K tomu soupeře držela obrana. Draci jistě nečekali to, že na jejich stadionu jednou zvítězíme. Už si na nás dali větší pozor. Baseball se hraje na devět směn. Je jedno, kdy se zaútočí.

V čem se lišil nadhoz Petra Minaříka a Toma Brice?

Tom neměl tak dobrou kontrolu nad míčkem. Házel hodně nad strike zónu. My jsme si proti němu dost věřili, navíc už jsme neměli co ztratit.

V čem byl rozdíl mezi brněnskými a pražskými duely?

Baseball je o nadhazovačích. V prvním domácím utkání bylo dobře vidět, že jakmile se nám unavil Matěj Hušek, Draci nás potrestali. Toho jsme my využili v Brně, kde házel Petr Minařík, zaváhal a my na něm udělali sedm bodů. Tentokrát nám ale brněnští nadhazovači něco podobného nedovolili.

Jste spokojeni se stříbrem?

Ano, před sezonou bychom druhou příčku brali všema deseti. Alespoň stále máme o co usilovat, a to o titul. S Draky jsme už hráli vyrovnaně. Máme na to je v příštím roce vystřídat na extraligovém trůně.

Zrůstová: Byl to veliký zážitek  

Milou návštěvnici měla pražská finále baseballové extraligy mezi Eagles Praha a Draky Brno. Svému týmu mačkala v hledišti palce i pětadvacetiletá česká olympionička, basketbalistka ZVVZ USK Praha Michaela Zrůstová.    

 „Po Londýně jsem navštívila úplně celou rodinu. Byla u obou babiček, u našich, v Brně za kamarády. Teď jsem v Praze s partnerem a už se zase chystám do Brna," popisovala dny poolympijské Zrůstová.  

Jak se ale dostala na baseball?    

 „Když jsem ještě hrála ve Valosunu, tak nám kluci chodili fandit. Proto jsem dneska přišla na finále a přála pochopitelně Drakům," smála se basketbalistka.    

 „Jsem moc spokojená. Na baseballe jsem byla vůbec poprvé a byl to pro mě veliký zážitek. První zápas byl jasně v naší režii. Ten druhý už byl mnohem napínavější. Kluci ho ale zvládli a já jim k titulu strašně gratuluji," doplnila sympatická blondýnka.