Jenže co dál? Pravidla, průběh zápasu, specifika. Věřte: nic snadného. „Charakterizoval bych to jako divoký hokej na koni,“ uvedl pro Deník americký byznysmen Dean Bedford. Tenhle prošedivělý padesátník se přestěhoval do Česka před osmnácti lety a za tu dobu tady odehrál a odkomentoval bezpočet zápasů. V září dorazil i na Prague Polo Cup na farmu do Levína. „Teď si dávám herní pauzu. Pólo je sice návykové, jenže zároveň dost provětrá peněženku,“ usmál se Bedford.

Pro rychlou ochutnávku jsou tady tři výrazy.

Mallet (česky maleta) = pálka, s níž jezdci trefují malý míček, s cílem poslat jej do brány soupeře. Chukka (česky čaka) = jedno z několika dějství zápasu, trvá 7,5 minuty. Polo pony = specifické plemeno určené ke hře, vyšlechtili jej Argentinci.

Tenhle sport je prostě úplně jiný než dostihy nebo parkur. Přesto nemá nouzi o popularitu. Zmiňovaný Prague Polo Cup se konal už pošesté. „Organizace vyjde na několik milionů korun,“ prozradila Nina Popová, šéfka turnaje. Bláznivé? Možná. Jenže ve srovnání se světem jde ještě o docela laciný „odvar“. Pólo v Baku či Dubaji stojí miliony eur.

Zpátky k detailům. Čaky jsou obvykle čtyři, klidně jich může být osm. Jezdci drží pálku jen a jen v pravé ruce. Jejich zvířecí parťáci mají spletené ocasy a obvázané nohy… „Pólo je spojení hráče a koně. Ačkoliv kůň dělá víc než polovinu výsledku, ani ten nejlepší hned nezaručí triumf. Nováček v autoškole také selže, když si příliš brzy sedne do ferrari,“ dodala Popová. Náhlé obraty, křížení či fauly hlídá rozhodčí (do Česka jezdí ze Španělska nebo Argentiny). Nedivte se. Koňské pólo je sice amatérský sport, ale trofej chce každý. Místo o peníze jde o prestiž.