V Mekce desetiboje si ve velkém vedru vytvořil osobní rekord 8335 bodů a nyní se chystá do Kladna, kde chce uspět na TNT Express Meetingu. Ten se uskuteční na Sletišti o víkendu 17. – 18. 6.


Jak se cítíte po životním desetiboji?

Jsem celý bolavý, ale tak to bývá vždycky. První týden po desetiboji se snažím dostat z únavy. Chodím na masáže, k fyzioterapeutovi a jen lehce do posilovny. Druhý týden přijde útlum, ale v posledních dnech před Kladnem se dostanu do normálu. Forma by se měla zvedat a trénink půjde do kvality. Třítýdenní pauza mezi desetiboji je minimum. Naposledy jsem takhle závodil ve dvaceti, snad to půjde i teď.

Měl jste v Götzisu nějaké rezervy?
Před patnáctistovkou jsem myslel na 8400 bodů, ale v pomalu rozběhnutém závodě jsem neodhadl tempo. Správně bych měl být v cíli o deset sekund dřív, což dělá 80 až 90 bodů. Nebýt toho, že mě pořadatelé nasadili do béčkového sektoru, v němž jsem měl problémy s rozběhem, to mohlo být lepší i v dálce. A našly by se i další rezervy.


Mohl byste nejlepší výkon posunout na Sletišti a zaútočit na 8500 bodů?
Abych se v Kladně dostal na osobák, musely by tam panovat ideální podmínky jako třeba v Götzisu. Také bude záležet, jak pořadatelé zvládnou početné pole závodníků, aby byl čas na oddych a jídlo. A jestli mohu překonat hranici? Potřebuji závodit a mít dobré soupeře, a tak se nebojím říct, že mám na takový výkon.

Jak se vám závodí na útulném kladenském stadionu?
Jsem rád, že takový mítink existuje. Startoval jsem tam už jako junior. Na Sletiště mám dobré vzpomínky, ale naposledy jsem tam závodil v roce 2014 a byl druhý za Ukrajincem Kasjanovem.


Sezonu jste začal halovou medailí, nyní jste si zlepšil rekord. Jak by měla skončit?
Ideální by bylo, kdybych se v každém závodě zlepšoval. Mělo by to vyvrcholit na mistrovství světa v Londýně, ale na velkých akcích nebývají pro víceboje ideální podmínky. Cílem bude dostat se co nejvýš, aby soupeři poznali, že hala nebyla náhoda.