První Češku, která vyhrála závod Světového poháru ve sjezdu, hodně mrzí nedokončení letošního ročníku soutěže. „Moc jsem se těšila na finále poháru,“ přiznala v rozhovoru.

On-line ke koronaviru ZDE.

Jak byste zhodnotila uplynulou sezonu?
Sezona byla úspěšná. Myslím, že klidně mohu říci, že se nám to fakt moc povedlo. Musím poděkovat celému svému týmu i rodičům, všichni na tom mají ohromnou zásluhu a odvedli obrovský kus práce.

Konec sezony byl ale trošku hořký, že?
Předčasný konec mě mrzí. Získala jsem během sezony pět set bodů a získala právo jet finále Světového poháru ve všech disciplínách. Moc jsem se na to těšila, ale nedá se nic dělat. Alespoň mám díky získaným bodům jistotu pro příští sezonu, že ve všech disciplínách budu moci jezdit s číslem do třicítky.

Po návratu domů jste musela být v karanténě. Jak jste vy, jako hodně aktivní člověk, snášela omezení pohybu?
Pro mě bylo v tomto směru dobré, že nejsem moc sociální typ. Takže to tak hrozné nebylo. Navíc karanténa neznamenala, že jsem byla bez pohybu. Mám doma rotoped, boxovací pytel. Dělala jsem si různé opičí dráhy v obýváku, vždycky jsem se nějak zabavila.

A jak jste to zvládali v rodině? Celou sezonu spolu, a ani teď jste si od sebe neodpočinuli.
My se máme rádi, takže jsme to zvládali dobře. Určitě nám nevadilo trávit spolu víc času na jednom místě. Prostě jsme bojovali jako ostatní rodiny.

Trenér chce, abych měla osmdesát kilo

Rozhodně to ale ovlivnilo přípravu na další sezonu, že?
Je to svízelná situace. Ale nejde jen o moji profesi, jiné jsou na tom daleko hůř. Já se stále mohu hýbat, cvičit, protahovat se na terase nebo vyběhnout do přírody. Byla jsem i na posledním sněhu na Moravě na Červenohorském sedle. Trenéři mi tam připravili i několik bran pro obřák. Uvidíme, co bude možné v příštích dnech. Zatím to byla bohužel jediná možnost, kde jsem mohla trénovat.

Řešíte při tom omezeném tréninku problémy s váhou?
Jak jsem říkala, pořád se hýbám. Nemyslím si proto, že bych přibírala. Spíše se mi zdá, že jsem po sezoně shodila. To se ale nesmí dozvědět Tomas (trenér Tomáš Bank pozn. aut.), který naopak chce, abych měla okolo osmdesáti kilo. Potom bych prý jezdila rychleji. Vedeme o to stálý boj, ale já si držím už léta stejnou váhu. Přibírání se proto opravdu nebojím.

Vaším každoročním koloritem je i rodinná dovolená u moře v Řecku…
Ale rodinná dovolená v podání mé maminky není ležení na pláži. (smích) Já jsem zvyklá trávit hodně času v bazénu, provozuji tam windsufing. Ten mi bude chybět asi nejvíc, protože to tady nejde nahradit.

Co říkají vaše závodnické konkurentky na skutečnost, že jste si ještě nedávno byla zalyžovat? A jste s některými v kontaktu i nyní?
Myslím, že to nikdo moc neví. Já tam navíc nemám žádnou velkou kamarádku. Občas si napíši s Ilke (Slovinka Ilke Štuhecová), nedávno mi volala (Mikaela) Shiffrinová kvůli jedné kampani. Jinak ale s nikým moc nekomunikuji.

Plány na příští sezonu už ale spřádáte? Jaké budou po letošní úspěšné sezoně?
Prostor pro zlepšení tam stále je, pořád ještě nejsem držitelkou křišťálového poháru. (směje se) Takhle to vidí především Tomas, který je takovým mým externím sebevědomím. Stále mi klade vysoké cíle. Ale na tomhle musí zamakat i on.