„Cítím úlevu,“ prohlásil služebně nejstarší Lev David Kuboš, jenž dres lužinského výběru navlékl poprvé v roce 2008. „Škoda, zápas jsme měli rozehraný na tři body. I dva ale mohou být důležité,“ zaprorokoval si 26letý smečař osmého týmu tabulky.

Nejste už v klubu označovaný za pamětníka?
Myslíte za inventář? (směje se) Pořád tu jsem a okolo mě se všechno mění. Přicházejí a odcházejí hráči, trenéři, majitelé… Teď jde naštěstí všechno nahoru.

Tenkrát jste byl středoškolák a nyní?
Ještě studuji vysokou školu ekonomickou. Zároveň jsem začal i pracovat. Zabývám se řízením rizik firmy, daty i klienty.

Bylo složité vše skloubit s volejbalem?
Je to lepší, než jsem čekal. Baví mě práce i volejbal. Nějaké úlevy z tréninků ale musím mít. Chodím každý den odpoledne a v pátek i dopoledne. Od rána do pozdního večera mě doma nikdo neuvidí.

Tenkrát jste byl dorostenec, nyní na vás tým spoléhá. Je v tom veliký rozdíl?
Už máme jiné opory. Samotného mě překvapilo, jak často hraju. Roli lídra jsem měl zastávat pár sezon dozadu. V týmu máme zahraniční posily a tlak se přesunul na ně.

Můžete definovat svou pozici?
Jsem takový kluk pro všechno. Druhý univerzál a druhý až třetí smečař. Točím se sestavou, a pokud se někomu nedaří, zaskočím. (směje se)

Byl složitý přechod z univerzála na smečaře?
Tím, že hraju dost letních turnajů, na přihrávce velký problém nemám. Spíš v útoku, kde se dostávám méně do hry. A nadto: jsem levák a míč na hlavní kůl déle letí. Potřeboval bych se předělat na praváka. (směje se)

Do zápasu s Odolenou Vodou jste šli po třech porážkách. Cítili jste tlak?
Odolka není top soupeř, jsme v podstatě vyrovnaní. Chceme do play-off, doma bychom ji měli porážet. Ale nevšiml jsem si žádného napětí. Chtěli jsme předvádět dobrý volejbal. A ten nám měl zaručit body.

Dobrý volejbal jste předváděli v úvodních dvou setech…
V nich se nám dařilo všechno. Soupeře jsme tlačili servisem. Odolka špatně přihrávala. A nám se dobře bránilo. I ve třetí sadě jsme se dlouho drželi, nedokázali jsme jen odskočit.

A najednou se vaše hra sesypala. Co se stalo ve čtvrté sadě?
Došlo k podcenění. Byli jsme nahoře a mysleli si, že vyhrajeme 3:0. Jenže jsme prohráli set a my se s ním nedokázali vyrovnat. Odolka to viděla, zahrála pár zázračných balonů…

O čem jste hovořili před tiebreakem?
Že se začíná od nuly. Musíme bojovat a v útoku být trpěliví.

Zkrácená hra vám vyšla. Vy osobně jste ji vyšperkoval dvěma přímými body z podání.
Servis je ve volejbale klíčový. Musíte ho ovšem zahrávat na riziko. Mně vyšly dva v závěru. Přede mnou je solil Matyáš (Démar). Škoda, že jsme takové nezahráli už na konci třetího setu.

VK Lvi Praha – Aero Odolena Voda 3:2 (25:21, 25:15, 21:25, 13:25, 15:10)
Lvi: Démar, Kuboš, Krajčovič, Naarden, Kozák, Werkhoven, libero Kovařík. Střídali: Špulák, Svoboda, Fortuník, Drozen a Horák. Aero: Vanags, Gear, Hladík, Mikula, Russell, Viiber libero Hadrava. Střídali: Vachoušek, Holčík, Walsh a Shaker. Rozhodčí: Grabovský, Kubinec, Jusič a Ibl. Diváci: 420.