Čeští ragbyoví mistři na devět? Přece pragováci

„Nejúspěšnější sezona, jakou jsem na Pragovce zažil," usmíval se trenér Pragy Eduard Krützner, kterého mrzela jediná věc:

„Ostatní týmy letos sedmičkové soutěži nedaly tolik, co by si zasloužila. Jde o olympijský sport, ke kterému se chováme macešsky."

Ne tak hoši od Rokytky, alespoň to tvrdí Krützner: „Po skončení patnáctkové soutěže jsme se poctivě věnovali sedmičkové. Na tréninky chodilo stále hodně hráčů, bylo z čeho vybírat. V šesti turnajích jich nastoupilo 21, což jsou tři týmy, dost na jeden kvalitní," těšilo lodivoda.

Přesto neměla Praga před finálovým turnajem nic jistého, v čele průběžné tabulky se držela o pouhý bod.

„Proto jsme povolali nejzkušenější hráče, ať už Pavla Syrového nebo Boba Vovse. Asi by to nikdo nepřiznal, ale soupeři znejistěli," popsal taktiku Krützner, který se nebál ani faktu, že je například Voves všechno, jen ne rychlonohý hráč.

„Bob není typem sedmičkového ragbisty, velmi dobře ale brání a umí na sebe vázat protihráče. Poté, co jsme získali míč, došlo k přečíslení nebo vše zajistil Tomáš Forst," culil se po vítězstvích nad Dragonem Brno (47:0), Olomoucí (38:0) a Tatrou Smíchov (28:12).

Pro milovníky osmisměrek malé doplnění. Škrtněte si celky Olomouce a Tatry, které opouštějí extraligu. Smíchovští pouze díky horším vzájemným zápasům se Spartou.

Ve Forstových plánech cizinu nenajdete. Chce dům a svatbu

close zoom_in Kdo je nejlepší sedmičkový ragbista roku 2014? Tomáš Forst. V jakém celku bude asi hrát? V mistrovském.

Tomáši, je náročné zahájit po dlouhé patnáctkové sezoně sedmičkovou?
Záleží, jak pro koho. Důležité je, jak je hráč komplexní. Někdo si na přechod zvykne rychle, jiný pomaleji. Jsou tací, kteří o změnu ani neusilují a hrají oba typy ragby úplně stejně a vlastně se stále jen lepí na protihráče.

Těšil jste se? Únava musela být znát.
Trošičku jsem se bál, jelikož jsem si ve finále patnáctek vyvrtl kotník. Noha mě dost bolela a musel jsem kvůli ní dokonce vynechat první sedmičkový turnaj. Bez sportu ale dlouho nevydržím, zašel jsem do prvního obchodu s tejpy a už jsem zase běhal po hřišti. (směje se)

Kvůli vaší absenci Praga první akci nevyhrála?
Tak bych naše třetí místo nekomentoval. Na turnaj jsem bohužel nemohl odjet ani jako fanoušek, proto se mi o něm špatně hovoří. Loni jsme skončili celkově bronzoví, proto jsme se nijak neznepokojovali. Nikoho z nás nenapadlo, že bychom letos mohli získat titul.

Brali pragováci sedmičkovou soutěž vážně? Její prestiž v očích ragbyové veřejnosti stále zaostává za tradiční, patnáctkovou formou.
V tom máte pravdu. Vyhrát patnáctkový titul je u nás stále cennější. U sedmiček často záleží na tom, jestli se tým vůbec sejde. Nás se ale scházelo hodně, proto jsme uspěli.

Největší hvězdy Pragy jsou v patnáctkách Voves, Syrový nebo Čížek, v sedmičkách Forst. Cítíte větší zodpovědnost, respekt od spoluhráčů?
Jsem běhavý. Nevím, jestli na mě kluci vyloženě spoléhají, často ale probíhá hra následovně. Hodí míč na mě, vezmou si joystick a čekají, co z útoku bude. (směje se)

Před finálovým turnajem jste vedli o bod před Přeloučí a o tři před Dragonem Brno. Veliké napětí?
Vývoj byl pořádně dramatický. Dragon předcházející turnaj vyhrál a my ho dostali k úvodnímu utkání skupiny. Pokud by nás porazil, hrál by o šestnáct bodů, zatímco my pouze o deset. Tedy konec mistrovských nadějí.

Výsledek 47:0 nepřipomíná duel o vše.
Na Dragonu se podepsala dlouhá cesta. Není lehké vyhrát, pokud předtím sedíte tři hodiny v autobuse. Navíc nedorazili se dvěma klíčovými hráči Honzou Tieberem a Zbyňkem Schützem, což mě docela mrzelo. S nimi mohl být náš vzájemný souboj podstatně zajímavější.

Finále s Tatrou jste si už mohli pouze užívat.
Šlo o nejhezčí utkání turnaje. Sešly se v něm dva týmy, které navíc hrály sedmičkovým způsobem.

Získali jste tři poháry. Dá se sezoně něco vytknout?
Ano, měli jsme udržet neporazitelnost v patnáctkové soutěži. Osobně mě ztráta zajímavě narůstající série mrzí.

V Česku jste dosáhl všeho. Není čas vyrazit s ragby do ciziny?
Cizina už mě minula. Odejít jsem měl v osmnácti, dvaceti letech. Nyní řešíme s partnerkou jiné věci. Chtěli bychom postavit dům. A poté snad přijde na řadu naše svatba.

Brabec: Dosáhli jsme maxima

close zoom_in Loni slavili sparťanští sedmičkoví ragbisté mistrovský titul. Letos se v soutěži zachránili pouze díky lepším vzájemným zápasům se sestupující Tatrou Smíchov. Důvod k zamyšlení pro hrajícího kouče Antonína Brabce.

Antoníne, o čem vypovídá výsledkový propad?
O oslabení našeho kádru. Odešli dva tahouni Hruška s Loutockým, kteří byli nejen výbornými hráči, ale především lídry týmu. Zbytek nefungoval, jak měl. Hráčům asi stačilo to, že se jdou jen tak proběhnout. Extraliga je ale závazek. Chápu, že jsme amatéři, odjet ale na dovolenou před klíčovým turnajem není férové vůči kolektivu.

Přesto jste šli do turnaje s pětibodovým náskokem na Tatru. Připouštěl jste si, že by mohly nastat sestupové komplikace?
Ano, právě když jsem dával tým dohromady, což představovalo především počítání omluvenek zraněných hráčů, ale i těch, o kterých jsem už mluvil, bylo jasné, že bude úspěchem, pokud se na hřišti vůbec sejdeme v sedmi lidech. Projděte si naši soupisku, hráli jsme se čtyřmi juniory, dvěma seniory a jedním veteránem.

Veliké komplikace přinesla už úvodní výrazná porážka s Tatrou Smíchov.
Věděli jsme, že pro nás bude skupina těžká. Byla v ní Tatra Smíchov, která přijela v nejsilnější sestavě zachránit soutěž a Přelouč, která bojovala o titul. Upřímně jsem čekal, že oba zápasy prohrajeme.

A vy jste překvapili Přelouč. Kde se ve vás výkon vzal?
Měli jsme obrovské štěstí, že její hráči psychicky neunesli možný titul. Rychle jsme bodovali, oni nevěděli, co dělat. Poté jsme položili další dvě pětky a soupeři se naprosto sesypali.

S Dragonem už chyběly síly?
Trochu se k nim přidalo špatné řešení určitých situací. Prohru beru také na sebe. Často jsem šel zbytečně do kontaktu, místo abych hru rozhodil. Dragonu ale šlo o celkové stříbro, které si zkušeně pohlídal.

Sezonu končíte dvěma bramborovými umístěními v patnáctkách i sedmičkách. Co jí říkáte?
Bylo jasné, že nebudeme hrát tak dobře jako rok předtím. Kádr je zde neuvěřitelně úzký, vůbec bychom nemohli nastoupit bez střídavých startů. V dané situaci šlo o naše maximum. Musíme se nyní zaměřit na mladé hráče, formovat je. Neztrácet talenty kvůli tomu, že nedostanou příležitost. Práce máme docela dost.

Rudolf: Sestup jsme si zasloužili

close zoom_in Pořádně smolný víkend mají za sebou sedmičkoví ragbisté Tatry. K udržení mezi elitou jim nestačila ani finálové účast na závěrečném turnaji. Vzájemné zápasy hovořily ve prospěch na akci paběrkující Sparty. Nejlepší hráč smíchovských, Jan Rudolf, ale bral situaci s nadhledem.

Jane, vládne veliké zklamání?
Nevládne, sestup jsme si zasloužili. Náš přístup k turnajům nebyl dobrý, na jeden jsme dokonce zapomněli přijet, na další jsme jezdili maximálně v devíti, což nestačí. Nemůžeme si myslet, že na poslední akci zvrátíme vývoj celé sezony.

Na jeden z turnajů jste zapomněli?
Nikdo z nás se nepostaral o organizaci odjezdu. Všichni si mysleli, že dorazí ostatní. Brno se zdálo někomu asi daleko.

Pozice sedmičkového ragby na Smíchově nejspíš není dobrá?
Sedmičky jsou namáhavým sportem. Nikdo se jim na Tatře nechce příliš věnovat. Přicházejí na řadu po hlavní sezoně, kdy kluci dávají přednost léčení zranění, práci, rodinám a podobně.

V čem byl závěrečný turnaj, ozdobený finálovou účastí, jiný?
V přístupu, říkali jsme si, že se zachráníme. Přišli proto kluci, kteří například nejezdili ven. Na Tatře vznikla fáma, že nám stačí skončit dvě místa před Spartou, což jsme považovali za reálné.

Pokud byste porazili ve finále Pragu, mohli jste sestup ještě odvrátit. Proč se nepodařilo zdolat už jisté mistry?
Praga má zkušenější hráče. Sedmičky jsou u nich oblíbeným sportem, vždycky se držela na špici extraligy. My měli v kádru mladé kluky, kterým chyběla zkušenost a taky fyzická kondice.

Důvody sestupu tedy spatřujete především v přístupu hráčů?
Ano, na jakémkoli předešlém turnaji nám stačilo skončit o jednu příčku výše a zachránili jsme se. Proč se to nepodařilo? Mohl za to malý počet hráčů. Jsem přesvědčený o tom, že by nám jeden náhradník navíc kdekoli zajistil potřebný bod.

Je v Česku veliký rozdíl mezi první a druhou nejvyšší soutěží?
Obrovský, dole jsme už hráli loni a vyhrávali všechna utkání o třicet, čtyřicet bodů. Asi jsem nebyl všude, ale nepamatuji si ani trochu vyrovnané utkání. Samozřejmě mě sestup mrzí. Sedmičky mám rád, jde o můj sport. Pokud by to šlo, hrál bych ho daleko raději než oblíbenější patnáctky.