Proti sobě se postaví velezkušená česká reprezentantka Lucie Maršíková z Eagles a její kolegyně z dresu se lvíčkem na prsou Petra Lechnerová, házející za Řepy. Druhou dvojici, ze které vzejde finálový účastník, tvoří další z reprezentantek Petra Křiklánová z pražských Joudrs a mladičká Žaneta Novotná z Kotlářky.

Děvčata, jak byste charakterizovala váš vztah?
Lechnerová: No tak Lucka mě štve! (směje se) Protože je to dobrá nadhazovačka, kterou nějak musíme překonat. Mimo hřiště jsme ale kamarádky.
Maršíková: Já mám Petru ráda. I ostatní holky. Nemám moc konfliktů s lidmi od softbalu. I když mezi námi a Joudrs panuje velká rivalita.
Křiklánová: Souhlasím, jsme kamarádky i soupeřky. Obecně se o softbale dá říct, že jsme jedna velká rodina.
Novotná: Rivalita vládne pouze na hřišti.

Co obdivujete na své protivnici?
L: Na to, že je Lucka ve vážně pokročilém věku, tak hraje pořád výborně. Je na ní vidět, že svému týmu šéfuje a má ho pod kontrolou. Snaží se všem pomáhat. Je taková docela hodná. Na nadhozu má veliký rozsah, což mě fascinuje.
M: To, že se Petra dokáže prosadit. Z reprezentačního pohledu nejde o hráčku, která měla nominaci vždycky jasnou. Umí ale zabojovat, je to dříč. Má klidnou hlavu. Kdyby ji Storms neměly, tak jsou těžko tam, kde teď jsou.
N: Co se týče povahy, tak Péťu až tak neznám. Obdivuji ji ale proto, že je jednou z nejlepších extraligových nahrávaček, která hrála i na Novém Zélandu. Mám se od ní co učit.
K: Na Žandě se mi líbí hlavně to, že je to týmová hráčka. I když má zdravotní problémy, tak se kousne a nastoupí. Je to srdcařka.

V čem spatřujete nedostatky své soupeřky?
M: Nedostatkem Petry je její malá rychlost.
L: Možná by si měla nechat víc poradit. Je těžké donutit ji hodit něco, co sama nechce.
K: Já snad ani žádné nenajdu. Naposledy jsem proti Žandě hrála na jaře. Je mladá, pořád se zlepšuje.
N: Někomu na Pétě vadí, že si před nadhozem přejíždí nohou přes prkno. To ale není nedostatek, jen jiný styl.

V čem spatřujete sílu Řep, Eagles, Kotlářky a Joudrs?
M: Řepy už spoustu let hrají se stejným kádrem, který se dobře zná a roste spolu. Ta souhra je rok od roku lepší v poli i na pálce. Vystupují jako tým, nikoliv uměle.
L: Stačí si asi jenom vyjmenovat úspěchy Eagles. Vždyť nyní útočí na třetí titul v řadě a vyhrály letos i Pohár mistryň evropských zemí. I ony hrají dlouho ve stejném složení. Mají ve svém středu hodně zkušených hráček, které to v důležitých chvílích vezmou na sebe. Je to správný tým, panuje u nich rodinná pohoda. Největší zbraní pak je bezchybná obrana. Při hře používají typickou českou chytrost. Nemusí získat body po dlouhých odpalech, ale klidně po všelijakých ulejvkách a podobně.
K: Kotlářka je silná v týmovém pojetí. V tom, že táhne za jeden provaz. Holky dokáží vycítit slabou chvilku soupeřek a zatlačit je pak na pálce.
N: Joudrs dokážeme držet třeba i pět směn bez bodu. Holky jsou ale trpělivé, vědí, že jejich chvíle přijde. Pak dají čtyři odpaly a je po zápase.

V čem jsou slabiny Řep, Eagles, Kotlářky a Joudrs?
M: Slabiny Řep vidím na nadhozu. Petra je na něm trochu osamocená. Pokud ale dokáže odházet všechna semifinále, tak mohou holky zápasy zvládnout. Z mého pohledu se mi pak zdá, že si na mě pálkařky Řep příliš nevěří. A to já na ně zase ano.
L: I já vidím možné slabiny soupeřek na nadhozu. Pokud by Lucka z nějakého důvodu vypadla, tak by na tom byly podobně jako my. Zbyla by jim totiž jenom Rakušanka Martina Lackner. A bylo by to pro nás výrazně jednodušší.
N: Musíme potrestat každé sebemenší zaváhání Joudrs. Malá nekoncentrovanost přijde snad na každý tým.
K: Kotlářka nemá nejkvalitnější nadhoz v lize. Pole nás často drží. Chybka, dvě, tři na nadhozu ale přijdou vždycky.

Lucie, je pro vás varování, že jste v základní části extraligy s Řepy jednou prohrály?
M: Vůbec, prohra přišla někdy na začátku sezony a pro následující zápasy nic neznamená. Když to přirovnám k zápasům s Joudrs, tak s nimi prohráváme po celou sezonu, a to často i výrazně. Pak ale přijdou důležité zápasy, tým se semkne a zvítězí. Play-off a základní část, to jsou dvě rozdílné disciplíny.

Petro, jak moc se upínáte k výhře ze základní části 12:8?
L: Ta nám nyní už nepomůže. Zvítězit tenkrát byla pomalu povinnost. Byl to první zápas sezony a Eagles k němu přijely s hodně slátanou sestavou.

Dovedete si představit, že by Kotlářka porazila třikrát Joudrs?
K: Třikrát za sebou určitě ne, (směje se) ale jednou klidně. Hrajeme spolu těsné zápasy. Když se holkám bude všechno dařit a nám nic, tak může přijít prohra.
N: My si to musíme umět představit. (směje se) Ale stane se to jen ve chvíli, kdy dokážeme hrát nad své možnosti a soupeřky pod ně. Jen si vezměte, že ony mají tři výborné nadhazovačky a my jen dvě.

Kotlářka o víkendu před semifinále odpočívala a nemusela hrát Pohár ČSA. Je to výhoda?
K: Já jsem slyšela, že odpočívala na soustředění. (směje se) Na konci sezony už záleží spíš na tom, jaká je nálada v týmu, na jeho chemii. Myslím proto, že je jedno, jestli hraje nebo odpočívá.

Joudrs hrály Pohár ČSA. Mohou být rozehranější?
N: Ano, žádný trénink na světě nenahradí mistrovská utkání.

Lucie, Eagles letos vyhrály PMEZ. Máte ještě motivaci pro play-off extraligy?
M: Ne! (směje se) Tak jako mám, ale ne kvůli sobě, ale kvůli týmu, který chce stále vyhrávat. Chce získat třetí titul v řadě. To já mám těch titulů o mnoho víc. Pro mě už nejsou až tak motivační. Samozřejmě ale podpořím tým a budu mu chtít zase pomoct.

Koho favorizujete z druhého semifinále a koho si přejete do finále?
L: Kdybychom přehrály Eagles, tak bych přála Kotlářce, aby přešla přes Joudrs. Aby to bylo konečně zajímavé. Je to už trochu nuda, všude stále stejné finále. Tím nechci říct, že přeji oběma klubům něco špatného. (směje se)
M: Já bych si docela přála, abychom se do finále nedostaly ani my, ani Joudrs. Český softbal by se potřeboval posunout, dostat víc týmů do evropských pohárů. Pokud budeme hrát v Evropě pořád jen my a Joudrs, nic se nezlepší.
K: Do finále si přejeme určitě Eagles, protože je to náš odvěký rival, kterého chceme vždycky porazit. Nezatracovala bych ale ani Řepy, které začínají potvrzovat své kvality a do první dvojky jim chybí už jenom krůček.
N: Já favorizuji Eagles, přála bych si ale Řepy, protože s nimi dokážeme hrát vyrovnaně. Sice jsme s nimi letos třikrát prohrály, ale vždycky po hloupých chybách a v neúplné sestavě.

Proč bychom měli přijít na play-off ženské extraligy?
L: Ti lidé, co softbal znají, tak jistě přijdou. Ty ostatní zveme na přátelskou atmosféru a pěkný sport.
M: Kvůli skvělé atmosféře a spoustě lidí. Kvůli zápasům, pro které náš sport hrajeme.
K: České týmy letos opakovaně ukázaly, že patří mezi nejlepší v Evropě. Stojí za to vidět, co umějí.
N: K vidění budou krásné zákroky na hřišti v podání krásných holek. (směje se)

Semifinálový program play-off

Sobota 21. září
13.00 Eagles – Storms Řepy
15.30 Joudrs – Kotlářka

Neděle 22. září
12.00 Storms Řepy – Eagles
16.00 Kotlářka – Joudrs

Sobota 28. září
12.00 Storms Řepy – Eagles
16.00 Kotlářka – Joudrs

Neděle 29. září
Eagles – Storms Řepy
Joudrs – Kotlářka

Série se hrají na tři vítězství. V neděli 29. září by se hrály případné čtvrté a páté zápasy.

Domácí hřiště Joudrs a Storms Řepy najdete ve Svoboda parku, v Dolákově ulici 555, Praha 8. Eagles v Green Roller Parku, v Pálkařské ulici 225, Praha 4 a Kotlářky na Stadionu mládeže, Na Kotlářce 1, Praha 6.

Letošní vzájemné extraligové zápasy

Eagles – Storms Řepy 8:12, 8:1, 9:0, 4:1
Joudrs – Kotlářka 5:0, 6:1, 7:3, 10:1
Eagles – Joudrs 3:0, 1:8, 1:2, 2:7
Eagles – Kotlářka 3:0, 10:0, 3:4, 4:1
Storms Řepy – Joudrs 0:15, 2:7, 8:12, 5:6
Storms Řepy – Kotlářka 8:6, 10:1, 0:4, 8:7