Nutno dodat, že bylo o výsledku rozhodnuto už po prvním poločase, kdy Skotky využily hned tři z šesti trestných rohů. To domácí děvčata nedokázala. Ani jedna z pěti výhod neskončila za zády brankařky Cochraneové – 0:4.

Ve druhé půli se více osmělily i Češky. Vypracovaly si svou první stoprocentní gólovou šanci na turnaji, nastřelily první tyč a dvě minuty před koncem poprvé rozvlnily síť. Stalo se tak zásluhou Adély Bížové, jež využila nezištnosti Terezy Mejzlíkové – 1:5.

 „S výhrou jsem pochopitelně spokojený, výkon mě ale neuspokojil. Stejně tak i výše našeho vítězství," hodnotil duel kouč skotského týmu Gordon Shepherd.

„Zítra nás čekají Bělorusky, které bychom bez lepší produktivity z trestných rohů a presinku jen stěží porazili," nabádal ke zlepšení náročný trenér.

To lodivod Češek Chris Faust působil smířlivějším dojmem.

 „Náš výkon byl už podstatně lepší než proti Italkám. Zápas jsme ale opět prohráli po laciných chybách. O všem rozhodly neproměněné trestné rohy v první půli. Kdybychom alespoň jeden z nich přetavili v gól, mohli jsme překvapit," myslel si trenér.

 „Nyní už musíme pouze vyhrávat. Pokud neporazíme Francii, dostaneme se do velikých problémů," uvědomoval si Faust.

Česko – Skotsko 1:5 (0:4)

Česko: Šmídová (Vančurová) – Reinosová, Jirsová, Brtvová, Tůmová, Trčková, Polcarová, Křikavová, Kyndlová, T. Mejzlíková, Laciná, Bížová, A. Mejzlíková, Haklová, Kavanová, Reichlová, Capouchová. Trenér Faust.

Branky: Bížová – 3x Ralphová, Kiddová, Wyllieová.

Góóól!

Předlouhých 138 minut čekali čeští fanoušci na okamžik, kdy si v prvním kole kvalifikace na mistrovství světa mohli zakřičet ono magické slůvko gól. Šťastnou střelkyní se stala jednadvacetiletá útočnice pražské Slavie Adéla Bížová. Její projektil ale nestačil na víc, než na zmírnění porážky od Skotek na konečných 1:5.

 „Moje branka nepadla rozhodně po individuální akci, nýbrž po skvělé přihrávce od Terezy Mejzlíkové. Já už jsem míček jenom stáhla a trefila jej k tyči," popsala skromně Bížová.

 „Škoda, že přišla branka až tak pozdě. Snad nás tedy aspoň povzbudí do zápasu s Francouzkami," věřila sympatická plavovláska.

O nose Lenky Brtvové

Nejen negativní zprávy v podobě vzrůstající nervozity po dvou porážkách v prvním kole kvalifikace na mistrovství světa prosakují z tábora české ženské reprezentace. Najdou se i silné lidské příběhy. Například ten o kapitánce Lence Brtvové, jež i se zlomeným nosem nastupuje do duelů.

Lenko, jak voní podvečerní Eden?

(směje se) Po porážce nám moc nevoní a já ho díky zlomenému nosu ani necítím.

Kdy padlo rozhodnutí, že nastoupíte do zápasu se Skotkami?

Hned po utkání s Itálií. Přiznám se, že mě nos bolí, tepe v něm. Na druhou stranu musím říct, že na bolest v zápalu boje zapomenu a nijak mě nelimituje. Nastupuji, protože nechci nechat holky ve štychu a vybojovat s nimi postup.

Už po prvním poločase jste prohrávaly 0:4. Proč?

Rozhodly trestné rohy. Zatímco soupeřky je dokázaly využít, my při nich propadly. Musíme si přiznat, že problém trestné rohy tu prostě je. Je třeba se podívat na video a změnit jejich řešení. Co se obrany týče, tak je především nesmíme vyrobit a navíc tak lacino, jako dneska. Kvalitní celky je pak potrestají.

Ve druhém poločase jste konečně vyprodukovaly gólové šance. Co chybělo k jejich proměnění?

Naše koncovka je doslova tragická. Asi je to i o psychice, vždyť jsme dokonce netrefily prázdnou branku. Musíme to ale hodit za hlavu a věřit, že smůlu už protrhneme.

Prohrály jste 1:5. Je to onen přijatelný výsledek, po kterém volal před utkáním trenér?

Pro mě rozhodně ne. Spokojená bych byla s remízou.

Máte za sebou dva duely proti favoritkám kvalifikace. Dá se říct, že ta pro vás začíná de facto až zápasem s Francií?

Ne, ta pro nás začala už utkáním s Itálií. Teď ale přijdou na řadu přijatelnější soupeřky.

Jak na Francii?

Popravdě řečeno jsem je v kvalifikaci ještě neviděla. Video s jejich utkáními nám pustí trenér až zítra. Nic to ale nemění na tom, že Francouzky musíme porazit. Nic jiného nám už ani nezbývá.

Jak to vidí osobnost?  …dnes Miroslav Ludvík

Opravdová hokejová elita se sešla na zápasech prvního kola kvalifikace na mistrovství světa v pražském Edenu. V jedné části hlediště vidíte stříbrné medailistky z olympijských her v Moskvě 1980. Ve druhé mačkají prsty českým děvčatům jejich mužské reprezentační protějšky. V nejkritičtějším rohu pak sedí trenéři, například sedmatřicetiletý reprezentační kouč českých chlapců do šestnácti, osmnácti a jedenadvaceti let Miroslav Ludvík.

  „Musím předeslat, že nejsem tím nejfundovanějším odborníkem na ženský hokej," ošíval se před hodnocením Miroslav Ludvík. Pak ale přidal svůj názor.  

 „V pozemním hokeji je všechno zakleto v příjmu a v nahrávce. Ne, že by měly obě činnosti Skotky nějak úžasné. Nicméně měly přeci jen lepší příjem a lépe roztahovaly hru. Kdežto naše holky nemají zřetelně zažitý systém, který jim ordinuje Chris Faust. Nestály proto v prostorech, kde by měly. Záloha vůbec nefungovala. Obránkyně posílaly dlouhé míče zbytečně až do útoku přes hradbu protihráček. Prostě si vůbec nevyhověly," všiml si trenér.  

„Dalším problémem bylo to, že tým srážely laciné góly. Jsem přesvědčený o tom, že těm, které padly z rohů, se dalo zabránit," přidával postřehy.  

Jak tedy na Francouzky? 

„To teď nevím, přijdu se na ně ale podívat a po zápase vám to prozradím," smál se Ludvík.