Ten na akci přivítal trenéry extraligový týmů a 31 hráčů ze sedmi extraligových a čtyř prvoligových klubů. Mezi nimi byl i velezkušený sparťanský kapitán Pavel Vokrouhlík.

 „Nový trenér na nás přenesl trochu klidu. My, co se pohybujeme v nároďáku už trochu déle, tak Thomasze známe, jelikož pomáhal při posledních duelech Martinu Kafkovi. Tomu za všechny kluky moc děkuji. Myslím si, že je škoda, že u týmu skončil. Takový je ale ragbyový život," líčil muž hrající na postu útokové spojky.

 „Tím nechci říct, že příchod pana Putry nevítám. Jen to, že mě Martinův dobrovolný odchod mrzí," pokračoval srdcař, který nenalezl velké změny v přípravě českého celku.

 „Thomasz se snaží navázat na práci předchozího realizačního týmu. Jeho tréninky jsou účelné a zábavné. Mrzí mě jen jedna věc, že se nás zde nesešlo třeba šedesát. Především pro mladé kluky může přijít se změnou kouče veliká příležitost. Zdá se ale, že si to všichni neuvědomují," dodal Vokrouhlík.

Kdo je Thomasz Putra? (zdroj: Česká rugbyová unie)
Narodil 8. června 1962 v polském Olecku. Je otcem plavkyně a olympioničky Alexandry Putry a bratrem Krzysztofa Putry, bývalého maršálka polského senátu. Svou kariéru začal v AZS AWF Warszawa. Posléze odešel do Francie, kde hrál za ASVEL Rugby, Stade Olympique Givorsa a Lyon Olympique Universitaire. Nastoupil k deseti zápasům za polský národní tým. Trénovat začal v roce 2000. Nejdříve vedl Stade Olympique Givors a poté sedm let polskou reprezentaci mužů. Polsko posunul ve světovém žebříčku z 36. na 25. místo. 17. ledna 2014 byl oceněn francouzským ministrem sportu Zlatou medailí za zásluhy o rozvoj ragby ve Francii a Polsku.

V Česku teď není trenér, který by mohl vést reprezentaci, říká generální manažer Brabec

close ANTONÍN BRABEC. zoom_in Měl se stát trenérem Česka pro dvě poslední utkání kvalifikace divize B mistrovství Evropy, nakonec ale své místo rád přepustil Thomaszovi Putrovi a posunul se na post generálního manažera české reprezentace. O kom je řeč? O 40letém Antonínu Brabcovi.

Pane manažere, proč jste vybrali právě Thomasze Putru?
Protože si myslíme, že v Česku není trenér, který by mohl v současné době vést reprezentaci. Ještě jsme ve fázi, kdy zde nemáme tak vzdělané trenéry, kteří by měli takové zkušenosti, aby mohli ty nejlepší tuzemské hráče posunout někam dál. Samozřejmě, pokud bychom se chtěli pohybovat na nižší úrovni, tak můžeme sáhnout po našich extraligových trenérech. Naše cesta ale musí směřovat výš, někam až do divize A, tedy tam, kde už jsme byli.

Nebojíte se negativních ohlasů ze strany tuzemských lodivodů?
Ne, tak těch se neobávám. Trenéři, kteří se pohybují v extralize to chápou a je jim jasná realita. Znají své současné mantinely a jsou rádi, že se i něčemu přiučí.

Putra bude i nadále působit ve Francii a do Česka bude jen dojíždět. Je to šťastné?
Proto jsme na dnešní sraz pozvali i české extraligové kouče, aby se nastavila nějaká komunikace. Thomasz bude mít na starosti především komunikaci s našimi hráči působícími ve Francii. Samozřejmě bude pravidelně dojíždět do Česka, bude se snažit zvyšovat úroveň našich trenérů a přitom čerpat z jejich zkušeností k ideálnímu sestavení týmu.

Vybrali jste trenéra z Francie i z toho důvodu, že hvězdy Němeček a Rapant působí tam?
Ano, souvisí to spolu. Thomasz je ale původem Polák. Sedm let působil u jejich reprezentace. Byl jedním ze strůjců jejich vzestupu, díky kterému se dostali i před nás. Sázíme i na to, že mají naši severní sousedé podobnou mentalitu jako my. Řešili podobné problémy a dokázali se s nimi lépe vypořádat. Tyto zkušenosti může u nás znovu zúročit.

Podstatná je jistě účast krajánků. Co dělá Česká rugbyová unie proto, aby znovu přijeli reprezentovat?
Thomasz je kontaktoval, mluvil s jejich trenéry, s prezidenty jejich klubů. Já jsem volal Němečkovi a Rapantovi. Snažím se, aby se jim vrátil pocit, že je potřebujeme.

Jste schopni jim vytvořit podmínky k návratu? Například jim zaplatit pojistky?
Nějaké veliké podmínky jim nejsme schopni zajistit. Co se týče pojištění a takových základních věcí, tak to samozřejmě ano. Žádný nadstandard ovšem nabídnout nemůžeme. Mluvím s ohledem na finance. Po té morální stránce je to ale lepší. Víme, že oni potřebují hlavně vědět, že o ně stojíme. Chceme jim dát signál, že jsou naší součástí.

Chci opět nastartovat nové mužstvo, přeje si trenér českých ragbistů Putra

close THOMASZ PUTRA. zoom_in Pro polské a francouzské ragby udělal mnoho. Nyní se 51letý Thomasz Putra chystá na svou českou misi.

Trenére, jaká byla vaše cesta k české reprezentaci?
První kontakt proběhl v minulém roce, kdy se mnou tehdejší reprezentační kouč Martin Kafka domluvil spolupráci na tři podzimní zápasy. Posléze jsem vypracoval slíbenou analýzu utkání, kterou jsem poslal na Českou rugbyovou unii. Na to konto se mi ozval pan Brabec a dohodl se mnou podrobnosti další spolupráce.

Co vás lákalo na spolupráci s českou reprezentací?
Ragby je hlavní náplní mého života. Vést jakoukoliv reprezentaci je pro mě čest. Sedm let jsem působil jako kouč Polska a snažil se tým posunout dál. Podařilo se a tamní národní tým se vyhoupl na dvacáté páté místo na světě. Pak přišel zlom, kdy jsem se názorově rozešel s lidmi ze svazu. Vznikl problém a já skončil. Česko je na podobném místě a úrovni, jako před sedmi lety Polsko. To je pro mě obrovská výzva, chci opět nastartovat nové mužstvo, tak jako před léty.

Pozice českého ragby vás ani trochu neděsí?
Ne, v tom nevidím problém, naopak mě to velmi motivuje. To, kde je teď Česko, není pro mě důležité. Věřím ale, že se brzy posuneme ze 48. pozice nahoru.

V jaké stavu jste nalezl český tým?
Potenciál českých hráčů je veliký. Bohužel ale nemůžeme vždycky využít ty nejlepší. Narážím na krajánky, kteří působí například ve Francii. Proto je třeba, aby se zvedla úroveň těch, kteří hrají extraligu, ale zároveň využívat kvalitu zvenku, aby se nezačínalo opět od nuly.

Máte nějaké přísliby směrem k uvolňování krajánků?
Ano, kontaktoval jsem snad všechny hráče. Jsem rád, že mohu říct, že všichni z nich mají zájem reprezentovat. Samozřejmě je ale vážou závazky ke klubu. Proto jsou problémy s tím, aby se mohli uvolnit.

Splnilo první soustředění vaše očekávání?
To se musíte zeptat hráčů, jestli jim soustředění něco přineslo. Pro mě šlo o akci, která měla svůj smyl.

Líbil se vám přístup hráčů?
Ano, bylo vidět, že hráči mají chuť, a že cítí šanci k tomu prosadit se do áčka.

Jaké jsou jejich hlavní nedostatky?
Ty spatřuji v technických dovednostech jednotlivých hráčů. Stejně tak i co se týče taktických znalostí. Všichni ale mají chuť na sobě pracovat, což je pro mě nejdůležitější.

Jaké jsou cíle do zbylých utkání kvalifikace divize B?
Zachránit jí bude těžké. Všichni se připravujeme na to, že je třeba se v případě sestupu v nejkratším možném termínu vrátit zpět.