Teď se ministerstvo školství (MŠMT) snaží situaci uklidnit. V letošním roce rozděluje v rámci programu Repre 2019 jednotlivým sportovním svazům celkem 720 milionů korun. Ty mají jít na zajištění přípravy reprezentantů (včetně juniorských kategorií) a jejich účasti na mezinárodních soutěžích. Rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že peníze jsou vypláceny už v průběhu sezony. 

„To vrací důvěru v transparentnost dotací MŠMT, zrychluje se dotační proces a prostředky jsou tak u příjemců včas,“ uvedl ministr školství Robert Plaga. V polovině února bylo rozděleno už půl miliardy korun, podporu dostane 72 spolků. 

Drahý tenis

Kdo se letos může těšit na nejnabitější měšec? Asi nepřekvapí, že nejvyšší dotace putují do hokeje a fotbalu. V prvním případě to je skoro 68,5 milionu korun, ve druhém o necelý milion méně. 

Sport a peníze.Podobně jako další svazy, i zástupci nejpopulárnějších sportů zdůrazňují, že hlavní část dotací půjde k mládežnickým reprezentacím. 

„Ty považujeme v dlouhodobém časovém horizontu za jednu ze stěžejních priorit naší práce,“ řekl šéf Fotbalové asociace ČR Marek Malík. Reprezentační áčko a tým do 21 let jsou podle něj financovány výhradně z komerčních zdrojů. 

V porovnání s rokem 2016 došlo k nejvýraznějšímu nárůstu dotací u basketbalu a tenisu. Zatímco u basketbalistů jsou důvody celkem zjevné (mužský nároďák bude hrát na mistrovství světa v Číně, úspěšné jsou i další kategorie), tenis si většina fanoušků v souvislosti s reprezentací spojuje leda s Davis Cupem a Fed Cupem. Proč tedy takový nárůst?

„Jen účast juniorů na Australian Open nás teď stála tři miliony. Právě do juniorů se všechno hrne. Letenky, ubytování, to jsou mraky peněz,“ řekla Deníku generální sekretářka tenisového svazu Kateřina Kocourková. Potvrzuje se tak, že tenis na špičkové úrovni patří k finančně vůbec nejnáročnějším sportům. 

Žádný luxus

Zdaleka ne všechny svazy se při zajišťování reprezentace topí v penězích. Značné disproporce zůstávají i mezi srovnatelně úspěšnými a nákladnými sporty – třeba volejbal inkasuje v rámci programu Repre skoro 28 milionů korun, zatímco házená má o 11 milionů méně. 

Rozhodně také neplatí, že by sportovci byli s rostoucími dotacemi zahrnováni luxusem. Pro využití státních peněz platí poměrně striktní pravidla. Například se z nich nesmí pořídit mobilní telefon dražší než pět tisíc korun, trenéři (či jiní zaměstnanci) mohou brát maximálně 45 tisíc korun měsíčně. Pořídit hmotný majetek lze jen do výše 40 tisíc korun. 

Dražší vybavení je dotováno z jiného – investičního – programu. Jenže při nákupu materiálu nad 40 tisíc je předepsána finanční spoluúčast ve výši 20 procent. A v tom je kámen úrazu, protože špičkové sportovní vybavení je drahé a hlavně juniorské reprezentace může spoluúčast dostat do potíží. 

„Nejlevnější dětská loď vychází na 40 tisíc korun, mistr světa Ondřej Synek jezdí na lodi za 400 tisíc a loď pro osm veslařů vychází na 1,6 milionu,“ přiblížil generální sekretář veslařského svazu Josef Johánek. 

Svazy za dotace pořizují i auta, technické pomůcky, stroje či povrchy (například basketbalisté musí kvůli požadavkům světové federace pořídit na mezinárodní zápasy nové palubovky a koše za 15 milionů korun). 

Proto svazy vyzvaly ministryni financí Alenu Schillerovou, aby podmínku dvacetiprocentní spoluúčasti zrušila (podle MŠMT na ní trvalo právě ministerstvo financí). Protest přibližně čtyřiceti svazů pod záštitou České unie sportu ale přišel pozdě, protože už dochází k čerpání peněz. „Po ukončení vyhlášení výzvy bude správcem programu řádně vyhodnocena,“ uvedl Karel Kovář, náměstek ministra školství.