Čtyřiadvacetiletý kanoista má za sebou nominační závody na české půdě. Ze čtyř disciplín vytěžil čtyři první místa. Jedno z nich vybojoval v premiérovém vystoupení s mladším bratrem na deblkanoi.

Čekal jste, že ovládnete nominační závody takovým způsobem?

Chtěl jsem vyhrát všechno. Pokud mám myslet na dobré umístění ve světě, beru jako povinnost uspět v Čechách. Vždy a za jakýchkoli podmínek.

Závodil jste poprvé s bratrem Petrem. Bude vaše spolupráce pokračovat?

Výhrou jsme se nominovali na dva světové poháry, takže to pro nás není jednorázovka. V příštích týdnech nás tedy čekají závody na pětistovce, tím ale pro letošek končíme. V dalších letech bychom rádi natrénovali kilometr, který je olympijskou tratí, a nominovali se do Tokia. Na to je ale ještě dost času. Zatím se musíme sjet a vychytat různé věci. Na vítězství v Čechách nám to zatím stačilo, ale na svět budeme muset ještě hodně potrénovat. Brácha je letos první rok v mužích, takže se rozkoukává. Poznává, jaký je skok od juniorů k mužům.

Dáváte Petrovi jako starší bratr rady?

Snažím se mu poradit, ale má teď taková léta, kdy nikoho moc neposlouchá. Má svou hlavu a občas je na pěst. V koutku mysli ale ví, co je pro něj důležité. Za rok za dva to bude lepší.

Zkoušel jste v přípravě na sezonu nějaké nové věci?

Poprvé jsem čtyři měsíce netrénoval. Září po Riu jsem měl volné a pak jsem byl tří měsíce na vojenském výcviku. Tím, že jsem z Dukly, jsem dostal nabídku stát se profesionálním vojákem, a myslím, že mi to prospělo. Nikdy jsem neměl delší volno, ale na podzim jsem na čtyři měsíce vypnul. Od té doby mi jde všechno skvěle. Připadá mi, že mám hrozně energie, někdy až nadbytek. V přípravě jsme vyzkoušeli poprvé třítýdenní vysokohorské soustředění. Pomohlo mi, takže k letošku mám zatím samá pozitiva.

Můžete přiblížit něco z vojenského výcviku?

Je to v uvozovkách vojna, ale není to zase tak strašné… Výcvik probíhá od pondělí do čtvrtka, takže na víkendy jsem jezdil domů. Byl to ale jiný život. Nejsem zvyklý na extrémní posilování, ale tady jsem musel. Celkově to byla dobrá zkušenost. Na nějaké věci jsem změnil názor.

Mistrovství světa se letos jede v Račicích. Máte na domácí půdě větší motivaci?

Tu mám vždycky stejnou, protože mě baví závodit. Pokaždé se chci připravit co nejlíp, ať už na světové poháry nebo šampionáty. Když ale máme mistrovství světa po dlouhých letech doma, tak to je jednoznačně vrchol sezony.

Jaká je to pro vás výhoda, že se bude závodit v Račicích, kde to znáte?

Budeme tam mít veškerý servis. V Račicích bude všechno při ruce. Bydlení je přímo u závodiště a na jídlo to bude kousek. To nám hodně pomůže. Navíc nás podpoří rodina, kamarádi, známí a množství fanoušků. Ale to neznamená, že v Račicích musím vyhrát.