Kdo je Jiří Kotrč?

Narodil se 25. června 1960 v Praze.

Hrál na postu pivota.

V dresu Dukly Praha se stal třináctkrát mistrem republiky.

V roce 1984 dosáhl na triumf v Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ), když dukelští ve finále porazili Plastiku Šabac.

V Československu byl třikrát vyhlášen nejlepším házenkářem roku.

S 250 odehranými mezistátními zápasy je tuzemským rekordmanem v počtu reprezentačních startů.

Hrál na mistrovstvích světa i Evropy.

Zúčastnil se Letních olympijských her v Soulu. Kde tým ČSSR obsadil šestou příčku.

Hned dvakrát se dostal do elitního výběru světa.

Účastnící turnaje, co byste popřáli Jiřímu Kotrčovi?

Petra Čumplová – Kheková (Vítězka Báža Cupu 2012, československá reprezentantka, dlouholetá hráčka DHC Slavia Praha, Eintrachtu Minden a Bayeru Leverkusen): Jirka byl hráčem světového významu. Byl herně ohromně chytrý. Vynikal nad všemi, což mu zůstalo. Přála bych mu, aby si užíval života plnými doušky. Myslím si, že je v soukromí spokojený. Proto mu přeji, ať mu to vydrží.

Karel Stůj (Vítěz Báža Cupu 2012, prvoligový hráč Dukly a Loun): Báža byl můj mazák na vojně. Už tehdy to byl skvělý kluk. Popřál bych mu hlavně zdravíčko, které ke sportu patří. Ať je stále takový, jaký je. Jeho přítomnost mi je velmi příjemná.

Daniel Čurda (Vítěz Báža Cupu 2012, český reprezentant a hráč Dukly Praha, se kterou v roce 2010 získal mistrovský titul, nyní sportovní ředitel tohoto slavného klubu): S Jirkou jsem se seznámil v mém rodném Železném Brodě, kde já začínal a on končil svou kariéru. I tehdy bylo znát, že šlo svého času o nejlepší pivota na světě. Jirka stál i u mého přechodu do Dukly, kde dělal asistenta u mužského áčka. Otevřel mi dveře do vrcholové házené, za což jsem mu dodnes vděčný.

Pane Kotrči, cítíte se být legendou?

A víte, že ano. Házenou jsem měl vždycky moc rád. Hrál jsem v Dukle, v zahraničí, 250 utkání za československý nároďák…  V dnešní době se to tak ale nebere. Mladí hráči skoro neznají a ani nechtějí znát své předchůdce. Jim bych to ale nevyčítal. Jak mohou mít o nás zájem, když nás nedokáže Český svaz házené ani pozvat na vyhlášení Házenkáře roku.

Kterého z úspěchů si nejvíc vážíte?

Jeden nejsem schopný jmenovat. Vážím si všech startů v národním týmu. Postupů a účastí na mistrovstvích světa, evropských šampionátech. Samozřejmě šestého místa na olympiádě v Soulu. Dodneška mě mrzí neúčast na té v Los Angeles, kterou nám ze známých důvodu překazili politici. Jsem rád za všechny tituly s Duklou a především za triumf v Poháru mistrů evropských zemí.

Jak se díváte na současnou českou házenou?

Jsem velice zklamaný z vystoupení našich mužů v kvalifikačních duelech s Ruskem. Měli jasně na víc, a především domácí výkon mě vůbec nepřesvědčil, že by měli jet na světový šampionát. Na Báža Cupu jsme předvedli vyšší nasazení, než hráči v Pardubicích. Nakonec je televizní komentátoři ještě omluvili. Prý mají po sezoně, ve které něco dokázali v klubech. Všechno je ale o srdíčku, a to naši reprezentanti do utkání prostě nedali.

Co je potřeba změnit v české házené?

Za veliký problém považuji to, do jaké pozice se česká házená dostala. V tuzemsku už nejsme pouze za fotbalem a hokejem. V prestiži nás předstihly sporty jako basketbal, florball, futsal, volejbal… Musíme začít od mládeže a trpělivě čekat na zlepšení. Například současná nejvyšší soutěž mužů je velmi špatná. Ať se podívám, kam chci, nevidím v ní žádné aspiranty na reprezentaci. V nejbližších letech proto přijde opět propad.

Jste trenérem dukelského mladšího dorostu. Vyhovuje vám tento post?

Za tuto práci jsem moc rád. Bez házené nebudu asi až do konce života. Kluky trénuji dva a půl roku. Jde o složitou kategorii. Proto za největší úspěch považuji, že mi zatím neskončil ani jeden z nich. I nějakou tu medaili jsme vybojovali. Loni stříbrnou, letos zlatou. Což mi udělalo obrovskou radost.

Vidíte mezi svými svěřenci nějakého následovníka?

Věřím, že alespoň pět kluků uvidím v mužském áčku. Někoho možná i výš. Důležité je, že kluci chtějí hrát házenou a vyhrávat v ní.

Pojďme k Báža Cupu. Jak jste sestavoval tým?

Klíč byl jednoduchý. Oslovil jsem snad všechny své bývalé spoluhráče. Přijeli ti, kteří byli zdraví a měli chuť. Moc si vážím toho, že se zde objevil pan Vícha. Strašně moc kluků a holek, které mám rád.

Jak moc vážně jste bral zápasy?

Ve finále s Náplavou jsme chtěli vyhrát. Hráli jsme proti klukům o dvě, až tři generace mladšími, což nás hodně motivovalo. To je to, co chybí dnešní generaci. Touha za každou cenu zvítězit.

Na kolik ročníků plánujete Báža Cup?

Doufám, že na hodně (směje se). Dokud to půjde, budu hrát. Dokud to půjde, budu se alespoň zúčastňovat společenské části akce. Doba je ale hektická. Je těžké sezvat všechny na jedno místo. I proto chci všem za účast na turnaji moc poděkovat.

Výsledky Báža Cupu 2012:

Muži:

1. Náplavy

2. Báža Bois

3. Artróza

4. Slovenští legionáři

5. Pivovar Litovel

6. Lohr

7. Aritma

Finále: Náplavy – Báža Bois 11:9

Ženy:

1. Slavia

2. Radlice

3. Střešovice

4. Sokol Vršovice

Finále: Slavia – Radlice 15:7