Svého kroku rozhodně nelituje. „V Americe místní kluci basketem žijí na maximum, protože nemají jinou možnost. Celkově mi ten rok pomohl vyspět,“ líčí devatenáctiletý rozehrávač.

Jak se vlastně dostal na arizonskou Cochise College, sídlící v městečku Douglas přímo na hranicích s Mexikem?

„Umístil jsem na YouTube video se svými highlighty a oni si toho nějak všimli, nebo dostali tip. Pak mě kontaktovali,“ popisuje český mládežnický reprezentant, který ve třinácti letech přešel z Berouna do pražského USK. V jeho dresu už nakoukl i do NBL, pak dal ale přednost zaoceánskému dobrodružství.

Ne všechno se mu v pohraničí zamlouvalo. Procházkám savanou se raději vyhýbal kvůli strachu z jedovatých hadů a příliš ho neoslovily ani „relaxační“ výpravy spoluhráčů za zábavou do Mexika.

Studium je důležité

„Nejsem moc na párty a taky jsem nechtěl přijít o vízum. Jedna holka tam ztratila doklady a to už jsem tam pak tuplem nechtěl,“ řekl pro ČBF Samoura, jenž má po otci kořeny i v západoafrické Guinei. O to víc se soustředil na basketbal a na studium ekonomie.

Pokud jde o školu, mladý Čech se nejprve bál, že neobstojí v angličtině, ale nakonec to zvládal bez potíží. Ostatně přes polovinu studentů jeho školy tvoří Mexičané a řada studijních materiálů je tak tištěna i ve španělštině.

Studium je pro Samouru důležité: ví, že se v budoucnu nebude živit jen basketbalem. Ve skloubení školy a špičkového sportu jsou americké univerzity stále výrazně dál než ty tuzemské.

A basket? Ten se na Cochise College hraje špičkový, tým letos vyhrát největší arizonskou konferenci juniorské NCAA. Samoura byl od začátku členem základní pětky, na palubovce trávil přes třicet minut na zápas a vyzkoušel si všechny možné pozice kromě pivota.

„Dokážu se přizpůsobit prakticky každé pozici, když to trenér požaduje,“ nevadilo mu, že kromě křídel a rozehry zaskakoval i na podkošové „čtyřce“.

Největší rozdíl oproti českým palubovkám viděl ve fyzickém nasazení a atletickém vybavení hráčů. „Hned jsem poznal, že musím zlepšit kondici. Hraje se dvakrát dvacet minut a jeho to hodně běhavé a atletické. Po prvním zápase jsem byl úplně mrtvý, postupně se to ale lepšilo,“ říká Samoura.

Zdraví jej nepustilo na šampionát

I konkurence je v Americe dravější a nesmlouvavější. „Pro řadu tamních hráčů je basket jedinou šancí, jak se dostat na vysokou a něco dokázat.“

Také v Arizoně sezonu nakonec uťala pandemie koronaviru a Samoura tak předčasně odletěl domů. Až do 11. května ale musí studovat on-line.

„Máme mítinky s vyučujícími, posílají nám úkoly a děláme testy,“ popisuje talentovaný univerzál, jenž vinou zdravotní krize přišel o letošní evropský šampionát hráčů do dvaceti let v Litvě. Teď je jeho cílem upozornit na sebe špičkové školy NCAA se čtyřletým programem. Povede se mu další krok?