Uvnitř obchodního centra Metropole Zličín byl včera pořádný rozruch. Dostaveníčko si tam dala domácí výškařská elita s mezinárodní konkurencí.

Během čtvrtečního nakupování sledovali diváci sportovně-hudební show a vítězství Jaroslava Báby. Medailista z olympijských her se jako jediný ze třinácti závodníků přenesl přes 224 cm.

„Nejsem úplně spokojený, v rozcvičování jsem se cítil super, ale v závodě se pak trápil,“ zhodnotil vítěz třicátého ročníku. „Asi to bylo tím, že jsem v posledním týdnu přitrénoval a trávil hodně času v posilovně.“

Jaroslav Bába na Novinářské laťce definitivně zlomil vzájemnou bilanci s Tomášem Janků, který letos ukončí aktivní činnost. Vítkovický výškař svého soupeře a kamaráda porazil na mítinku dvakrát, zatímco jen jednou prohrál.

„Letos jsme byli předmětem sázky dvou sponzorů,“ culil se Bába po závodě. „Jeden vsadil na mě, druhý na Tomáše. Ten, kterému jsem sázku vyhrál, si prý od druhého nechá vynést lyže na nějaký vysoký kopec.“

Bába už si dávno zajistil účast na halovém ME v Turíně.

BÁBOVA SEZONA

  • 6. ledna, Poruba – 215 cm
  • 15. ledna, Vítkovice – 227 cm
  • 21. ledna, Třinec – 224 cm
  • 23. ledna, Hustopeče – 227 cm
  • 5. února, Zličín – 224 cm
  • Janků si naopak svou poslední sezonu v kariéře představoval poněkud jinak. Limit na šampionát nedokázal splnit ani na pátý pokus, nejvíc zatím zdolal 220 cm, na Zličíně skočil dokonce o 5 centimetrů mé­ně.

    „Prostě se letos nechytám,“ krčil rameny. „Rozhodl jsem se skončit a hlava už to zřejmě zavřela.“

    O splnění kritéria pro Turín bude Janků znovu usilovat už zítra v německém Arnstadtu. „Tam si věřím, jednou jsem tam vyhrál. Ale myslím, že na limit je času ještě relativně dost,“ dodal úřadující vicemistr Evropy.

    Po olympiádě byl výškař Ton na psychiatra

    Svatoslav Ton startoval „pod pěti kruhy“ zatím jen jednou. Na Olympijských hrách v Aténách uspěl, když skončil osmý. Loni měla jeho kariéra vrcholit, jenže atlet pražské Dukly se sezonou protrápil bez limitu pro Peking.

    „Po té sezoně jsem byl blízko k psychiatrovi,“ vzpomněl třicetiletý výškař.

    A od té doby se právě psychické stránce ve vrcholovém sportu věnujete.

    V tom období mi hodně pomohl jeden psycholog. Spolupracuji s ním dál, myslím, že to přináší efekt.

    Limit pro březnové mistrovství Evropy vám ale stále chybí, a to už jste se o něj pokoušel pětkrát.

    I na samotné skákání mám teď už trochu jiný pohled. Mám svůj sport rád a nechci, abych se jím nějak stresoval. Když limit skočím, budu šťastný, pokud se mi to nepovede, nebudu nešťastný.

    Při Novinářské laťce jste třikrát atakoval kýžených 227 centimetrů. Byly to vaše nejlepší letošní pokusy?

    Pokusy už byly technicky dobré. Ale hlavně jsem byl dost unavený ještě z úterního mítinku v Brně. Po bitvě je každý generál, ale říkám si, že bylo možná rozumnější rozhodnout se jen pro jeden z těchhle závodů.

    Jak jste si užil výškařský závod uvnitř nákupního centra?

    Líbilo se mi, že ho nesledovali jenom fanoušci atletiky, ale i lidé, kteří šli jen tak okolo. Zastavili se a třeba je to chytlo. A o to tady jde, aby se atletika zpopularizovala.