Loni řádila v dresu Orengurgu tak zdařile, že málem připravila USK o postup do Final Four. Letos už švédská pivotka Amanda Zahuiová bojuje za pražský tým. Konto Bourges včera večer zatížila patnácti body a v hektickém závěru si připsala i několik důležitých doskoků.

Polovinu utkání jste na hřišti dominovaly, ve druhé přišly zbytečné komplikace. Co se stalo?

S první půlí musíme být spokojeny. Doteď jsme nastupovaly jen v české lize, přesto jsme měly výborný začátek. Euroliga je ale úplně jiná soutěž. Narazily jsme na tým, který se nevzdává, z naší strany přišly zbytečné ztráty. A vyhrocenou koncovku jsme se štěstím zvládly.

Francouzský tým je vyhlášený svou neprostupnou obranou. Jak těžké bylo se proti vysokým hráčkám prosadit?

S podobným stylem jsme se letos zatím nesetkaly, soupeřky hrály velice agresivně. Snažily jsme se na jejich hru připravit, přesto nám dělala velké potíže. Naštěstí máme řadu šikovných hráček, které si s tím dokázaly poradit.

Je úspěšný start důležitý do dalších kol mezinárodní soutěže?

Rozhodně. Vítězstvím jsme si dokázaly, že se s ostatními celky můžeme směle měřit.

V české lize si se soupeřkami pohráváte a vítězíte rozdílem několika tříd. Není asi lehké najednou přepnout na vyšší level.

Je to pro nás obtížné. V Česku jsme zatím nenarazily na větší odpor. Proto chceme v této soutěži vydržet co nejdéle a měřit se s nejlepšími.

Cílem je tedy opět postup do Final Four?

Každá z nás má samozřejmě ty nejvyšší cíle. Titul je prakticky povinnost a mezi čtyři nejlepší týmy bychom se rády podívaly.

Loni jste se v Praze představila v dresu Orenburgu a obranu soupeřek ničila jednadvaceti body. Projevil o vás pražský klub zájem právě po tomto utkání?

Nevím, kdy se mi poprvé ozvali. Jsem hlavně ráda, že projevili zájem a můžu tady být.

V čem je angažmá v Česku jiné oproti tomu ruskému?

V Orenburgu byl hrozně mladý tým, USK je přeci jen daleko zkušenější, zejména na klíčových postech. Výkonnostně na tom jsou obě družstva velice podobně, typologie družstev je ale úplně jiná.

V zápase zářila také vaše španělská spoluhráčka Marta Xargayová. Dovedete si představit, že by v sestavě chyběla?

Bez ní bychom se prakticky neobešly. Je naší vůdkyní a klíčovou oporou. Řídí komunikaci a hru celého celku. Říká se, že lze každého nahradit. Ji ale těžko.

Před dvěma lety jste okusila WNBA. Předpokládám správně, že byste se do zámořské soutěže ráda vrátila?

Jde o můj sen. Teď jsem ale v USK a jsem zde spokojená. Chceme uspět. Když se nám to podaří, mohu teprve začít přemýšlet nad dalšími výzvami.