Kliknutím zvětšíteSkotskou královnu Marii Stuartovnu potkal smutný osud. Na téměř dvacet let ji kvůli mocenským sporům uvěznila její sestřenice, anglická královna Alžběta I. Zoufalá Marie Stuartovna posílala z vězení dopisy, jejich obsah si však díky chytrým šifrám odnesla do hrobu. Tajné kódované zprávy se podařilo expertům rozluštit až nyní.
Padesát sedm dopisů
Historici dekódovali celkem 57 dopisů z let 1578 až 1584. V padesáti z nich luštitelé objevili písmo, které dosud neznali. Dopisy prozkoumával tým složený z francouzského počítačového vědce a kryptografa Georga Lasryho, německého klavíristy a profesora hudby Norberta Biermanna a japonského fyzika a odborníka na patenty Satoshiho Tomokiya. Trio spolupracovalo neuvěřitelných deset let, než se mu podařilo šifru prolomit. Výsledky průzkumu vědci zveřejnili v časopise Cryptologia.
Zapeklitým úkolem bylo už samotné objevení Mariiných psaní. Dopisy královny se našly ve Francouzské národní knihovně v Paříži. Původně zde byly vedeny jako italské texty z poloviny 16. století, navíc byly také označeny speciální šifrou, grafickými symboly. A právě proto podle odborníků trvalo tak dlouho, než je někdo identifikoval.
K rozlousknutí šifrování pomohly expertům počítačové algoritmy, lingvistická analýza a techniky manuálního šifrování kódů. „Prolomení kódu nebyl heuréka moment, trvalo to docela dlouho. Pokaždé jsem měl pocit, jako by se oloupala další vrstva 'cibule',“ řekl Lasry, který zmínil, že jeho práce připomínala luštění velké křížovky.
Přepisem celkem 150 tisíc zašifrovaných symbolů vzniklo přibližně 50 tisíc slov.
Nuzné podmínky a špatné zdraví
A o čem královna v tajemných dopisech píše? Odborníci odkryli hned několik hlavních témat, které byly v jejím životě ve vězení důležité. Vzhledem k téměř dvacet let trvajícímu zajetí mluvila několikrát o touze po svobodě. V dopisech posílaných francouzskému velvyslanci v Anglii Michelu de Castelnau de Mauvissiere si stěžovala na podmínky zajetí a své špatné zdraví. Portál CNN doplňuje, že velvyslanec pak dopisy Marie Stuartovny přeposílal jejím agentům ve Francii.
Marie Stuartovna dále v psaních hovořila o tom, že se snaží s královnou Alžbětou I. vyjednávat. Dokonce nastínila, jak se pokouší některé její úředníky podplatit věcnými dary a dostat je na svou stranu.
Kromě toho se zmiňovala o špionovi královny Alžběty I., siru Francisovi Walsinghamovi. Svěřila se, že tomuto muži nevěří. Neměla ráda ani oblíbence Alžběty I., hraběte z Leicesteru Roberta Dudleyho. V dopisech vyjádřila i trápení ohledně osudu svého syna, pozdějšího skotského krále Jakuba VI. (stal se i anglickým králem, a to pod jménem Jakub I.), který jí byl odebrán jako roční batole.
Historická senzace
Vědci jsou z odhalení tajemství psaní Marie Stuartovny ohromeni. „Po rozluštění dopisů jsem byl velmi zmatený a připadalo mi to tak trochu surrealistické. Už dříve jsme prolomili tajné kódy králů a královen a jsou velmi zajímavé, ale u skotské královny Marie to je pozoruhodné, protože jsme rozluštili tolik nepublikovaných dopisů a protože je tak slavná,“ citoval deník The Guardian Lasryho, který je zároveň členem projektu Decrypt, jež se zaměřuje na rozluštění a přepis historických kódů.
Nadšený je rovněž historik John Guy z univerzity v Cambridgi, který sepsal životopis Marie Stuartovny s názvem Mary Queen of Scots. Nálezy jsou podle něj literární a historickou senzací a představují nedůležitější poznatky o skotské královně za více než sto let. „Nové dokumenty v rozsahu přibližně 50 tisíc slov ukazují, že Marie byla bystrým a pozorným analytikem mezinárodních záležitostí. Budou zaměstnávat historiky Británie a Evropy a studenty francouzského jazyka a raně novověkých šifrovacích technik po mnoho dalších let,“ uvedl.
Poslední dopis před popravou
Dlouhá léta bylo kromě dopisů z vězení zakódované i poslední psaní, které Marie Stuartovna napsala před smrtí. Skotskou královnu nechala její sestřenice Alžběta I. po letech v zajetí 8. února 1587 popravit, protože se bála, že jí připraví o trůn. Trest smrti dostala Marie Stuartovna za údajnou přípravu spiknutí proti Alžbětě a plánování sestřeniciny vraždy.
Vědci znění Mariina posledního dopisu odhalili až před dvěma lety. Bystrá královna ho zajistila mimořádnou šifrovací technikou, takzvaným zamykáním dopisů. Speciálně poskládaný dopis směřoval jejímu švagrovi, Jindřichovi III. Francouzskému, kterému se svěřila se svým trápením o tom, že byla svou příbuznou odsouzena jako zločinec, přičemž neměla ani možnost napsat poslední vůli.
Je pravděpodobné, že vědci ani po nynějším senzačním objevu stále neviděli a nečetli všechny dopisy Marie Stuartovny, a ty jsou tak ještě někde skryté. Zatím chtějí odborníci spolupracovat s dalšími kodéry a historiky na vydání upravené knihy komentovaných královniných dopisů, které již byly dešifrovány.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
