Silnice jsou v metropoli nebezpečné pro chodce

Připomněl to Jan Straka, jenž číselné souhrny jednotlivých událostí připravuje jak pro pražské policejní ředitelství, tak pro policejní prezidium. Z jeho údajů také vyplývá, že žádný úsek pražských komunikací neleze označit jako „silnici smrti". Místa tragických havárií jsou totiž rozprostřena po celém území metropole – přičemž za poslední tři roky se tyto lokality neopakovaly.

Tohle platí alespoň z pohledu řidičů. Riziková místa pro chodce existují – těmi nejnebezpečnějšími jsou na Žižkově úseky ulic Olšanská a Koněvova a na Smíchově oblast Anděla. „Vždy jde o lokality v sousedství frekventovaných tramvajových zastávek," upozornil Straka.

Loni byli policisté v hlavním městě přivoláni k 21 462 bouračkám. Je to číslo o desetinu vyšší než údaje z předloňského roku – což ovšem podle šéfa pražských dopraváků Pavla Švrčuly neznamená, že by se v metropoli víc bouralo.

Firmy požadují protokoly od policie

Častěji jsou ale policisté voláni i k haváriím, u nichž by asistovat nemuseli, jelikož jde o kolize s předpokládanou škodou do sto tisíc korun, jež se obešly bez zranění osob i poničení dalšího majetku – zaměstnavatelé jako vlastníci aut se ale se záznamem na takzvaném euroformuláři nespokojí a ve vnitrofiremních pravidlech přímo trvají na tom, že v případě nehody musí řidič zajistit protokol od policie.

Na rozdíl od většiny republiky, kdy výčtu příčin bouraček dominuje vysoká rychlost, jsou specifikem pražského provozu ťukance kvůli „nedobrždění" – tedy nehody, jež má na svědomí nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Při dopravních nehodách loni v Praze zemřelo 25 lidí: o pět více než předloni. Ve více než polovině případů podlehli následkům zranění chodci – loni jich nehody nepřežilo 15. Ve smutném výčtu dále figuruje šest řidičů, dva spolujezdci v autech a dva motorkáři; bez těch nejsmutnějších následků se loni obešly havárie s účastí cyklistů.

Nejtragičtějším obdobím nebyl některý ze zimních měsíců, pro něž jsou příznačné krátké dny, dlouhé noci a často i nevalná viditelnost, ale pro leckoho možná překvapivě se jím stal červenec (tehdy k pražským nehodám vyjížděly vozy pohřební služby hned pětkrát). Ve statistických žebříčcích následují květen (čtyři úmrtí) a dva měsíce, kdy záchranáři už nemohli pomoci třem zraněným: duben a srpen. Těžká zranění utrpělo loni 179 osob (což v meziročním srovnání představuje pokles o 29) a lehce se zranilo 2078 lidí (nárůst o osm).

Účast chodců i alkoholu

Varující je zvláště počet tragických nehod s účastí chodců (celkem 653, 15 lidí nepřežilo). Včetně těch, které chodci mají na svědomí (295 se sedmi mrtvými). Nelze přitom přehlédnout, že pokud jako viníka nehody určí policisté právě pěšího účastníka silničního provozu, až nemile často jde o člověka pod vlivem alkoholu. Rozhodně to však neplatí stoprocentně – zvláště ne v případě dětských viníků.

Těch bylo loni 39. Bez zajímavosti nejsou ani další údaje o vinících: zvířata 140 případů, řidiči nemotorových vozidel (například vozkové) 112 – ale v 63 případech také technické závady vozidel, a u 23 malérů dokonce byla jako viník určena závada komunikace.

Při nehodách, jejichž viník měl upito, vyhaslo šest životů – a alkohol se podle policejních zjištění loni podílel celkem na 452 nehodách (o dva případy méně než předloni). Varující je, že u 246 viníků bylo zjištěno více než 1,5 promile! Šestadvacetkrát se do nehodové statistiky promítly drogy (což představuje úbytek o 10); ani jednou nezabíjely.

Stále palčivým problémem zůstávají tragické střety tramvají s chodci, které se do statistik úmrtí výrazně zapsaly. Policisté v metropoli budou proto věnovat velkou pozornost preventivním kampaním (a to i ve spolupráci s dopravním podnikem), připomněl náměstek ředitele pražské policie pro vnější službu Zdeněk Bezouška. Ne každý si podle jeho slov uvědomuje, že na přechodu nemá přednost chodec (jako před auty), ale tramvaj – a jinak to ani být nemůže, jelikož zastavit těžký kolos na místě není možné.

Čtěte také: Od umírajícího chodce ujela mladá dvojice