V zimních měsících řeší záchranáři především pády. „Nyní jsme zhruba v půlce denní směny a naše posádky řešily nad rámec standardních výjezdů už okolo 80 případů úrazů, způsobených pádem na zledovatělém povrchu. Jedná se nejčastěji o lehčí úrazy horních, dolních končetin a hlavy,“ popisovali své případy záchranáři v druhé půlce prosince.
Co do počtu případů byl pro ně uplynulý rok pracovně jeden z těch náročnějších. „Výrazný nárůst událostí jsme zaznamenali druhý rok po sobě. Příčinou může být zhoršený zdravotní stav populace po vlnách pandemie covid-19, zvýšená vnímavost pacientů ke dříve běžným infekčním onemocněním i psychosomatické projevy související se zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě,“ říká ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch.
Na ledu i u požáru
V několika případech záchranářům dokonce pomáhali přihlížející. „Zasahovali jsme na Žižkově v ulici Krásova. Když jsme chtěli spěchat s pacientem do nemocnice, nemohli jsme kvůli náledí vyjet. Najednou nám přiběhli na pomoc místní s pískem, kola podsypali a my mohli pokračovat dál,“ popisují zástupci záchranářů.

V létě je kromě běžných úkonů čekala přeci jen jedna zvláštnost. V červenci Pražané cítili zápach kouře a spálenin. Nezřídka to hlásili hasičům. Šlo ale o zápach z rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku, který sem přinesl vítr. Zatímco běžné doporučení znělo „omezte větrání“, záchranáři přemýšleli, jak pomoci.
„Smekáme před tím, jak se s požárem perou. Na místě je přes 400 hasičů, včetně družstev z Prahy. Po domluvě s kolegy, kteří mají zásah na starost, a po schválení Magistrátem hl. m. Prahy, vysíláme na místo i naši speciální techniku. Jsme zvyklí se o sebe vzájemně starat a je pro nás samozřejmé, že budeme krýt kolegům záda i při této velké zkoušce ohněm (doslova),“ informovali záchranáři.

Na místo vyjel speciál Golem, který se osvědčil už při zásahu po úderu tornáda na Moravě. Svému jménu dělá čest především velikostí.
Záchranáři v číslech
Nejvytíženější dny přinesl pražským záchranářům závěr roku, konkrétně období mezi 19. a 21. prosincem, kdy tyto tři dny po sobě řešila záchranná služba přes 500 událostí denně. Příčinou byl souběh chřipkové epidemie, předvánočního vypětí i ledovkové kalamity. Konkrétně 20. prosince dosáhl počet řešených událostí 522, což je absolutní maximum v celé historii pražského zdravotnického záchranného sboru.
Loni přijali dispečeři a dispečerky zdravotnického operačního střediska 228 557 tísňových volání, posádky pak v terénu zasahovaly u více jak 142 000 událostí, kdy ošetřily téměř 138 000 pacientů. Počet řešených událostí narostl meziročně o 11 procent. Jsou to rekordní údaje za více jak 165letou historii pražské záchranky.