Jednak si přivodí podstatně víc úrazů než třeba školáci, jednak u nich statistky z posledních let ukazují trend stoupajících čísel, zatímco u starších dětí počty sice mírně, ale vytrvale klesají.

Záchranáři soudí, že tenhle pokles může souviset s oblibou počítačů, tabletů a chytrých telefonů. Jejich zásluhou se větší děti dostanou k informacím o tom, jak se chovat, i o malérech, které pro ně mohou představovat varování - a také je pravda, že když více sedí u počítače, méně lezou třeba po skalách nebo šplhají po stromech, ale také méně jezdí na kole či se jinak pohybují v silničním provozu. A rovněž méně sportují.

I v případě těch nejmenších tedy platí: pozor na prázdniny, kdy mnohé rodiny fungují jinak než po zbytek roku. „Chtěli bychom varovat rodiče - a to hlavně rodiče dětí jeselského věku," upozorňuje ředitel Schwarz.

Nárůst počtů úrazů právě u těch nejmenších podle jeho slov jasně ukazuje, že je třeba dbát na to, kam děti lezou nebo padají - nebezpečné mohou být nejen skály na výletě, ale velké riziko představují také třeba šachty na stavbě nebo i domácí bazény na zahradách - a také je na místě zvážit, jestli je dozor dostatečný.

Mohou babička s dědečkem dohled zvládnout?

Ano; je třeba položit si otázku: mohou babička s dědečkem dohled zvládnout? Zvlášť aktuální to může být v případě starších rodičů (a tím pádem logicky i prarodičů ve vyšším věku) nebo dětí projevujících se jako hyperaktivní. A ještě další otázky se přímo nabízejí. Jak mají děti organizován svůj volný čas? A vědí rodiče, co přesně jejich potomci podnikají, zatímco oni jsou v práci?

Vždy je třeba zvažovat rizika prostředí, varuje ředitel Schwarz s tím, je obezřetnost je na místě nejen tam, kdy by mohlo dítě spadnout „někam", ale také „na něco". A nepřehlížet riziko, kdy naopak něco může spadnout na dítě. K pravidlům obezřetnosti, předvídavosti a odpovědnosti podle zkušeností záchranářů patří třeba také používání chráničů a přilby nejen ve chvíli, kdy dítě jede na kole samo, ale i když je veze na sedačce někdo dospělý.

Loni pražští záchranáři během prázdnin zaznamenali 183 úrazů dětí jeselského věku, tedy do tří let (a z toho 24 malých pacientů bylo ve vážném stavu), zatímco třeba před pěti lety jich bylo „jen" 146. U starších dětí jsou přitom podstatně příznivější nejen samotná čísla, ale i dlouhodobé trendy vývoje. Předškoláků se loni o prázdninách zranilo 48 (v roce 2009 to bylo 50 dětí), úrazů školáků napočítali záchranáři loni 106 (před pěti lety 114) - a u mládeže je pokles nejvýraznější, ukazuje srovnání loňských 88 úrazů se 123 pacienty z roku 2009.

„Posádky pražské záchranné služby ošetřily loni během července a srpna celkem 1038 dětí; ve srovnání s rokem předchozím došlo k pozitivnímu poklesu o 10 zraněných dětí, poznamenala Jiřina Ernestová z centrály záchranářů. Pokles pražské záchranka podle jejích slov eviduje také u celého věkového spektra. „Zatímco v roce 2012 byli záchranáři v červenci a v srpnu přivoláni k 16 216 pacientům, vloni posádky zasahovaly u 15 745 osob, což představuje pokles ve výši tří procent," připomněla Ernestová.

Pády, dopravní nehody, popáleniny, tonutí…

U dětských úrazů zaznamenávají největší nárůst počtu pády z výše (loni pražští záchranáři zaznamenali 75 případů), poměrně značné výkyvy jsou v jednotlivých letech u dopravních nehod (loni bylo po nich třeba ošetřovat 49 malých pacientů). Poměrně konstantní zůstávají počty dětí, které se během prázdnin popálí nebo opaří (loni pražští záchranáři pomáhali 42), stejně jako úrazy ostrým předmětem (30) nebo tonutí (4) - zde je ale na místě opětovně zdůraznit riziko, které s sebou nesou bazény na zahradách.

V posledních letech přitom rozhodně neplatí zažité představy, že se o prázdninách Praha vylidňuje. Alespoň z pohledu záchranářů, kteří o pacienty nemají nouzi ani uprostřed léta. Ano, hodně rodin opravdu vyráží na dovolené a mnohé děti tráví volno u příbuzných mimo metropoli - naopak do hlavního m města jich ale hodně přijíždí za lákadly, jakými jsou třeba zoo nebo návštěva Hradu. Denní průměr kolem 300 událostí se od zbytku roku nijak výrazně neliší.

Na rozdíl třeba od dopravního podniku (ale i mnohých nemocnic, máme-li zůstat ve zdravotnickém oboru, kde není výjimkou zavírání celých oddělení) proto záchranáři prázdninový provoz výrazně neomezují - byť ani jim se dovolené nevyhýbají. V době výkyvů počasí - zvláště při nástupu tropických teplot nebo velkých výkyvů atmosférického tlaku, což s sebou pravidelně přináší zvýšení počtu výjezdů k pacientům zhruba o pětinu a někdy i o třetinu - naopak služby posilují.