Podobný nárůst počtu nehod eviduje dopravní policie u dalších rozestavěných úseků. Například další uzavírka směrem od Prahy, na úseku mezi Psáři a Souticemi který se začal opravovat letos v březnu, policie zaznamenala letos meziroční růst počtu nehod ze sedmi na 12. Naopak u opravy úseku mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou, která skončila loni, počet nehod meziročně klesl z 24 během loňských prázdnin na sedm nehod během letošního léta.

Nehody se často staly mimo opravované úseky

Přestože v opravovaných úsecích roste počet nehod, nemají podle dopravního experta z pražské ČVUT Petra Moose kvůli nižším rychlostem fatální následky. Nehody s vážnými a smrtelnými následky, jejichž počet meziročně vzrostl, se staly zpravidla mimo opravované úseky.

Například z pohledu usmrcených účastníků připadal největší počet na tříproudovou část dálnice mezi Pražským Opatovem a nájezdem na Pražský okruh u Modletic, který byl bez uzavírek. Na něm zahynuly dvě ze tří osob usmrcených během letošních prázdnin na celé D1.

Počet nehod by mohl klesnout 

V celkovém meziročním srovnání bylo o jedno smrtelné zranění více, těžkých zranění ve sledovaném období přibylo o osm na celkových 13 vážných úrazů. Naopak celkový počet dopravních nehod se mírně snížil o dvanáct na celkových 309.

Podle Moose by ale zejména v opravovaných úsecích mohl počet nehod výrazně klesnout, pokud by se ministerstvo dopravy při přípravách na rozsáhlou modernizaci odhodlalo k zvažovanému zavedení takzvaného liniového řízení intenzity dopravy.

Ministerstvu chyběly na technologie peníze

Tyto telematické prostředky umí vyhodnocovat stav dopravy v problematických úsecích a pomocí omezování rychlosti před kritickým úsekem dokážou zabránit vzniku kolon nebo nebezpečných situací. Podobný systém úspěšně nasadili například v Rakousku při stavbě dálnice mezi Salcburkem a Lincem.

Důvodem, proč ministerstvo podobný systém v roce 2014 nezavedlo, nebyl podle Moose nedostatek peněz. Spíše šlo o časté změny na postu ministra a úředníků na ministerstvu i v Ředitelství silnic a dálnic, a s tím souvisejících chaos v přípravách. Nyní se úřad snaží skluz v moderních technologiích dohnat. Na jejich využití v dopravě plánuje do roku 2020 vynaložit přes 12 miliard korun z vlastních zdrojů i dotací EU.

Čtěte také: Vrtulník pomáhal motorkáři i posádce auta