Přestože už to letos bude patnáct let, kdy byla sražená automobilem, na osudný den si osmadvacetiletá Lucie z Vysočan pamatuje velmi dobře. Jako školou povinná bydlela u babičky v Kobylisích, školu měla dvě minuty od domu.

„Od školy mě dělila jen jedna dvouproudá silnice, kterou jsem do té doby přešla snad tisíckrát. Jednou ráno jsem však šla po zebře a pak už si jen pamatuji, že jsem se probudila v nemocnici, kde jsem si poležela dva týdny," popisuje Lucie, která je nyní sama řidičkou.

A podle svých slov velmi opatrnou. „Když to máte prožité z druhé strany, jako chodec, poznamená vás to na celý život. Proto se snažím jezdit ohleduplně, abych sama nikdy nikoho nesrazila." Ne všichni řidiči jsou však vůči chodcům tak ohleduplní.

Podle policejních statistik jen za minulý měsíc v hlavním městě došlo k 67 dopravním nehodám. A bilance? Jeden chodec zemřel, patnáct lidí bylo zraněno těžce a dvaapadesát lehce.

Nejnebezpečnějším místem se pak stal přechod u Jana Želivského mezi ulicemi Jeseniova a Biskupcova, kde došlo k šesti nehodám. Zajímavostí je, že z deseti míst s největším počtem nehod chodců jsou čtyři právě v Praze 3.

Deset nejnebezpečnějších míst v Praze v roce 2013.

U přechodu s odborníkem

A právě na nejnebezpečnější místo se Pražský deník vypravil s Jaroslavem Kučerou, krajským koordinátorem BESIP Praha, aby objasnil, proč právě přechod u Jana Želivského „kraluje" dopravním statistikám.

„Chodci zde mnohdy bezmyšlenkovitě přebíhají přes vozovku na nástupní ostrůvek MHD. Navíc tu není přechod pro chodce řízen světelnou signalizací," vysvětluje Jaroslav Kučera.

A kdy by si Pražané měli dávat na přechodech ale i mimo ně největší pozor?

„K největšímu počtu dopravních nehod chodců došlo v době mezi 17. a 18. hodinou. Naopak ranní špička mezi sedmou hodinou ranní a desátou zaznamenala oproti předcházejícím rokům výrazný pokles," prozradila Pražskému deníku policejní preventistka Petra Literová.

Ta se se svými kolegy účastní několikrát do roka preventivních akcí. Například v projektu „Zebra se za tebe nerozhlédne" policisté pravidelně dohlížejí v blízkosti základních škol na bezpečnost dětí při přecházení na přechodech pro chodce a vštěpují jim pravidla bezpečného přecházení.

Chodec musí být vždy vidět

Viníky v mnoha případech však nejsou jen řidiči. Kvůli nedání přednosti tramvaji, spěchu, nepozornosti či nerespektování světelné signalizace se do problémů dostávají i sami chodci. Často rozhodují pouze vteřiny. A také to, jestli je chodec vidět.

„Řidiči, kteří srazili chodce, téměř shodně popisují, že ho viděli na poslední chvíli, nebo ho neviděli vůbec. Pokud je chodec oblečený v tmavém oblečení, je vidět na pouhých 18 metrů," vysvětluje Zuzana Pidrmanová z preventivně informačního oddělení Policie ČR.

Tedy čím světlejší, tím lepší. Červené oblečení je vidět už na 24 metrů, žluté na 37 metrů a bílé na 55 metrů. „Reflexní odrazka však řidiče na pohyb chodce upozorní až na dvě stě metrů předem," upozorňuje na důležitost používání reflexních materiálů nejen na oblečení Zuzana Pidrmanová.