Podobné tragédie našel analytik pražské dopravní policie, vrchní komisař dopravní služby Jan Straka, ve statistikách roku 2012 hned dvě. „V jednom případě holčičku zavalilo přímo odražené vozidlo, ve druhém případě došlo k zasažení sraženou dopravní značkou," řekl Straka Deníku.

Ostražitost je proto na místě vždy a za všech okolností, i když čísla za loňský rok by mohla ukolébávat a vést k uspokojení. Statistiky nehodovosti na území hlavního města totiž vyhlížejí poměrně příznivě. Ba dokonce velmi příznivě! Byť bouraček, které policisté řešili, přibylo – celkově jich je v tabulkách 17 795, což představuje proti roku 2011nárůst o 7,4 procenta. „I tak je to třetí nejnižší nehodovost za posledních 14 let," konstatoval náměstek pražského policejního ředitele pro vnější službu Zdeněk Bezouška. A hlavně následky jsou nesrovnatelně příznivější. Za celou historii vedení statistik zemřelo nejméně lidí: 26 účastníků silničního provozu, což je o 33,3 procenta méně než předloni. O 13 lidí! A ještě víc to vynikne ve srovnání s údaji z dob, kdy v pražských ulicích jezdilo podstatně méně aut než dnes. Třeba v roce 1965 uvádějí statistiky 60 obětí, v roce 1980 bylo mrtvých 66 a roku 1990 podlehlo v metropoli následkům bouraček 94 osob! „I když je ve větší intenzitě provozu více nehod, jezdí se bezpečněji," hodnotí náměstek Bezouška.

Také těžce zraněných pacientů odváželi záchranáři po bouračkách do nemocnic méně. Loni jich bylo 236, což znamená meziroční pokles o 15,4 procenta. Lehkých zranění zaznamenali policisté 2009, což je o 2,4 procenta více než před rokem. A zvýšil se také odhad hmotné škody. V celkovém součtu se u zmiňovaných necelých 18 tisíc bouraček vyšplhal na 1,09 miliardy. Předloni to bylo o 43,1 milionu méně, což představuje 4,1 procenta.

Nehod, které přinesly srážku s chodcem, se loni v Praze stalo 630. Dvanáct lidí při nich zemřelo, 126 bylo zraněno těžce a 487 lehce. Alespoň že obětí je v meziročním srovnání o pět méně. Smutné je, že 86 nehod končilo srážkou s dítětem. Zvlášť varující je že na vyznačených přechodech policisté vyšetřovali 298 střetů (o 30 víc než předloni), které nepřežili čtyři lidé (v roce 2011 to byl bohužel dvojnásobek). Nehod, kdy jako viníka určili policisté chodce, se stalo 278 (důsledkem jsou tři mrtví, 43 těžce zraněných a 208 lehce). Je to o 33 bouraček víc než předloni. A co je ještě smutnější: v 60 případech byly viníky děti (nárůst o 19 nehod).

Důraz na sledování cyklistů

Citelně v posledních letech přibylo zraněných cyklistů, stejně jako samotný počet vybouraných jezdců na kolech. Podle policistů, stejně jako pražských záchranářů, souvisí nárůst nehod s tím, že lidé poslední dobou začali na bicyklech vyjíždět podstatně častěji. Řeč čísel ovšem vyznívá milosrdně: loni se na území Prahy stalo 179 havárií s účastí kolaře, což je o čtyři méně (o 2,2 %) než v roce 2011. Nicméně – třeba v roce 2008 jich byla „jen" rovná stovka. „Cyklisté také společně s chodci a motocyklisty patří k těm účastníkům silničního provozu, na které se chceme více zaměřovat," konstatoval šéf pražských dopraváků Pavel Švrčula.

„Nejtypičtější" pražské havárie se ovšem stanou v autech. „Je to nehoda v koloně vzniklá nedodržením bezpečné vzdálenosti; bez zranění, jen s hmotnou škodou," shrnuje svá zjištění analytik Straka. Stále stejné jsou podle něj také řidičské chyby, které k haváriím vedou: nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti, nepřiměřená rychlost, nesprávné předjíždění. Alkohol se loni podepsal na 480 kolizích – včetně úmrtí jedné osoby. Zfetovaných účastníků havárií napočítali policisté 21 – a v šesti případech byl šofér či chodec pod vlivem drog, a ještě k tomu měl upito.

Není bez zajímavosti, který den v týdnu je v pražském provozu nejkrizovější. Kdo by tipoval pátek, kdy velkoměsto vyjíždí na víkend, prohádal by! Je to čtvrtek, stejně jako předloni. A to jak z hlediska počtu nehod, tak z pohledu jejich následků. Naopak neklidněji je v ulicích v neděli (a rovněž v tomto případě platí: stejně jako v roce 2011). Nejvíce se bourá v časech dopravních špiček: dopoledne od osmé do desáté a odpoledne od 16 do 18 hodin. „Vůbec nejvíc nehod jsme zaznamenali od 16 do 17 hodin; v tomto intervalu se jich loni stalo 1223," konstatoval Straka. A za pozornost stojí i to, že kritický čas pro pěšáky prochází podle tabulek později: chodcům hrozí statisticky největší nebezpečí mezi pátou a šestou večer. A kde by měli být chodci obezřetní? Jistěže všude – ovšem obzvlášť a nejméně dvojnásob v okolí tramvajových zastávek.

Riziková místa pro řidiče:

Jižní spojka od ulice V Korytech po ulici Chodovská a od ulice Průběžná po ulici Průmyslová
Štěrboholská od ulice Průmyslová po ulici Národních hrdinů
Novořeporyjská od ulice Ořešská po ulici K Barrandovu a od ulice Ořešská po odbočení na Třebonice
Kukulova od ulice Plzeňská po ulici Pobělohorskou
Kbelská od ulice Kolbenova po ulici Nad Klíčovem
Nejrizikovější křižovatky:

Evropská – Drnovská
Pod Chodovem – Ryšavého
Sokolská – I. P. Pavlova
Jižní spojka – Chodovská
Dálnice D11 – Východní spojka
Riziková místa pro chodce:

Jana Želivského mezi ulicemi Jeseniova a Biskupcova
Táboritská u zastávky MHD Olšanské náměstí
Spálená u zastávky MHD Národní třída
Českomoravská – Freyova
Ječná u zastávky MHD Štěpánská