„Průměrný věk postiženého byl loni 63 let – ale třináctkrát jsme byli bohužel nuceni oživovat pacienty dětského věku," poznamenala. Příčiny, proč se pacienti ocitají ve stavu „klinické smrti", jsou různé – podle zasahujících lékařů nicméně vévodí kardiologická onemocnění (58 procent).

Loňské statistiky pražské záchranné služby připomínají zásahy u celkem 586 pacientů se zástavou – přičemž u téměř poloviny – 45 procent – se podařilo na místě události obnovit účinný oběh a předat je do péče specializovanému nemocničnímu pracovišti.

Zpět do běžného života se vrátilo 93 resuscitovaných – tedy 16,5 procenta. Alespoň pokud záchranáři vědí – u 22 pacientů se výsledný neurologický stav zjistit nepodařilo. Čísla – včetně odborníky často sledovaného posuzování úspěšnosti u pacientů, kteří měli jako první zachycený rytmus komorovou fibrilaci – představují špičkové výsledky nejenom v měřítku celoevropském, ale i ve srovnání celosvětovém.

„Naděje pacienta postiženého zástavou oběhu je v Praze zhruba dvojnásobná proti průměru vyspělých zemí světa," zdůraznila Ernestová.

Velká ochota Pražanů pomoci

Záchranáři velmi oceňují nejen vysokou kvalitu specializované péče v nemocnicích, ale rovněž velkou ochotu Pražanů poskytovat laickou první pomoc: před příjezdem záchranářů zajišťovali svědci příhody masáž srdce v 81 procentech případů; nejčastěji podle telefonických pokynů operátorky dispečinku tísňové linky 155.

Automatické externí defibrilátory byly použity v deseti případech – z toho pětkrát strážníky městské policie.

Graf úspěšnosti kardiopulmocembrální resuscitace v Praze.

Čtěte také: Záchrana pacienta na pražských Vinohradech byla vzorová