Jinými slovy: jde o prohledávání sutin budov na místě nejrůznějších katastrof ve snaze zachránit co nejvíce lidských životů.

Zemětřesení, jež patří k nejčastějším důvodům nasazení USAR týmu, sice v našich končinách nepatří k nejběžnějším hrozbám, přesto se ale čeští hasiči řadí ke světové špičce, pokud jde o připravenost k zásahu na místě takovýchto katastrof.

Potvrdilo se to v závěru uplynulého týdne, kdy český USAR tým během náročného reklasifikačního cvičení trvajícího tři dny obhajoval svou nejvyšší úroveň připravenosti zasahovat při mezinárodních záchranných operacích. A získal vysoké hodnocení, připomněla Nicole Zaoralová z centrály Hasičského záchranného sboru ČR.

Mezinárodní klasifikační tým po pěti letech opětovně udělil českému USAR týmu certifikaci na nejvyšší úroveň připravenosti, konstatovala Pavlína Adamcová z centrály pražských hasičů. Zní to jednoduše – nezasvěcený si ale jen těžko představí úsilí, jež se za těmito několika slovy skrývá.

„Čeští hasiči, kynologové i zdravotníci museli prokazovat před mezinárodním týmem expertů, že si bez chyby poradí se zásahem v podmínkách zemí zasažených přírodními katastrofami," poznamenala Zaoralová s dodatkem, že do cvičení nebyli zapojeni pouze zasahující členové USAR týmu. Rušno bylo i na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. V rámci cvičení totiž Češi museli prokázat, že umějí být skvělí nejen na místě zásahu, ale perfektně zvládnou i všechny činnosti, které cestě na místo katastrofy musí přecházet. A ani to není jen tak.

Hasiči mají naprostou převahuHlavním úkolem USAR týmu je pomoc při záchraně osob uvězněných v sutinách zřícených objektů, ať už jde o následek přírodní katastrofy, nehody či úmyslného jednání. Jeho členům při tom pomáhají psi se speciálním výcvikem i vyhledávací technika; k dalšímu vybavení patří nejrůznější aparáty umožňující manipulaci s těžkými náklady, záchranu s využitím lan, prořezávání železobetonu a ocelových konstrukcí, stavbu vzpěr či odhalování nebezpečných materiálů a jejich izolaci.

„Cílem USAR operací je zachránit co největší počet lidí v co nejkratším čase – a zároveň minimalizovat riziko pro záchranáře," shrnula činnost týmu Nicole Zaoralová z centrály Hasičského záchranného sboru ČR.

Český USAR odřad je složen z 69 lidí. Šestapadesát z nich jsou hasiči – vedle příslušníků HZS hl. m. Prahy také jejich severomoravští kolegové. Dále v týmu působí deset kynologů vlastnících atesty ministerstva vnitra, dva lékaři z Úrazové nemocnice v Brně a jeden statik.

„Hasiči jsou do odřadu vybíráni na základě zdravotní a psychické způsobilosti; jsou předem očkováni proti nakažlivým nemocím a odborně připravováni. K dalším požadavkům patří znalosti cizích jazyků, velitelské funkce a odborná specializace," přiblížila požadavky Zaoralová.

Po obdržení žádosti o mezinárodní pomoc totiž musí padnout rozhodnutí o vyslání týmu – načež následuje jeho aktivace, balení a odlet, a to včetně celních a imigračních procedur. Pak následuje vybudování tábora v místě katastrofy, který musí být zcela nezávislý na místních zdrojích – a teprve poté může dojít na samotné vyhledávání, vyprošťování a prvotní ošetřování osob uvězněných v sutinách.

V praktických činnostech i v papírování obstáli Češi na jedničku. A pozor: tohle hrdé konstatování nejsou slova nikoho z našinců. Veškeré činnosti hodnotil mezinárodní klasifikační tým složený z členů mezinárodní poradní skupiny pro vyhledávání a záchranu osob při OSN, jehož experti z Austrálie, Belgie, Číny, Finska, Islandu, Maďarska a Německa sledovali téměř stovku rozmanitých činností.

Odhalení jediné vážné chyby znamená konec – nevede totiž ke snížení bodového ohodnocení, ale důsledkem by bylo neudělení certifikátu. Nic takového se ale nestalo; mezinárodní certifikaci český tým obhájil. „Náš USAR tým v rámci cvičení prokázal svoji nejvyšší připravenost a to, že právem patří do skupiny, kterou tvoří pouze 29 týmů z celého světa," pochválila Zaoralová.

Zásahy v sutinách, ať jsou kdekoliUSAR odřad není připraven k zásahu pouze v zahraničí – což je asi jeho nejviditelnější nasazení. Poslední misí, která ještě zůstává v dobré paměti, je nedávné nasazení logistické části týmu v zemětřesením postiženém Nepálu. Před deseti lety, v roce 2005, to bylo podobné s cestou do Pákistánu. V roce 2003 pomáhali Češi v Íránu – a již v roce 1999 v Turecku.
Povoláván je ale i k zásahům na území České republiky. K těm posledním se řadí:
- 4. září 2014 : Zřícení rekonstruovaného mostu ve Vilémově u Havlíčkova Brodu;
- 5. února 2014: Výbuch plynu a požár rodinného domu v Martinově u Ostravy;
- 15. září 2013: Výbuch plynu a zřícení dvou bytů v Šumbarku u Havířova;
- 29. dubna 2013: Výbuch plynu a částečné zřícení budov v Divadelní ulici v centru Prahy;
- 17. února 2013: Výbuch plynu a požár bytového domu ve Frenštátu pod Radhoštěm.
Zkušenosti z výcviku i ostrého nasazení ale členové týmu využijí i při „běžných" zásazích. Například loni počátkem prázdnin je pražští hasiči zúročili na místě ničivého výbuchu v Hlubočepích; tam 9. července večer explodovala v Chotečské ulici garáž naplněná uskladněnou pyrotechnikou a tlakovými láhvemi, přičemž čtyři lidé utrpěli zranění.