Zástupce vedoucího odboru služby pražské dopravní policie Jiří Dušek přesto odmítá mluvit o místech, kde číhá smrt. Jestliže totiž aktuální mapku porovná s uplynulými roky, nehody se smrtelnými následky se nikde neopakovaly. Navíc se ani v žádné oblasti metropole nenahromadily – po hlavním městě jsou rozprostřeny rovnoměrně.

Kde číhá smrt? 

Na tom, že se smrtelné nehody neopakují na stejných místech – a možná i na tom, že jich byl loni v Praze zaznamenán druhý nejnižší počet od roku 1961, kdy policie začala vést ucelenou řadu statistik – mohou mít podle slov náměstka ředitele pražské policie pro vnější službu Zdeňka Bezoušky zásluhu také analýzy těchto havárií, z nichž plynou návrhy konkrétních opatření.

Třeba v podobě umístění dopravních značek nebo zpomalovacích retardérů. „Spolupracujeme s odborem dopravy magistrátu i s obvodními úřady," uvedl Bezouška.

Chodci patří k nejzranitelnějším účastníkům provozu 

Jestliže nelze hovořit o místech, kde by číhala smrt, jiné je to s lokalitami, kde číhá nebezpečí. S místy častých dopravních nehod. I ty, které neskončí fatálně, přitom dokážou převrátit naruby životy celých rodin. Zvlášť v případě střetů s účastí chodců, kteří patří k nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu.

Nejvíce srážek s chodci se odehrálo v centru – a zvláště v místech, kde v okolí obchodních center jezdí auta i tramvaje. Vrchní komisař pražské dopravní policie Roman Nový poukazuje zvláště na dvě problémové oblasti, známé už z dřívějška: Národní třídu se Spálenou ulicí a oblast Jana Želivského, jež se podle Nového proti minulým letům rozšířila i „za roh". Proč? Důvody zatím nikdo nezná. Tradičně zde zůstává rizikové třeba okolí zastávky Biskupcova.

V hlavní městě aut přibývá 

Také typická místa automobilových nehod se proti minulým letům dramaticky nezměnila. Přibyla oblast Vítězného náměstí a Svatovítské ulice, kde se kumuluje provoz tramvají, autobusů i automobilů – a intenzita dopravy zde zhoustla vlivem otevření tunelového komplexu Blanka, připomněl Nový.

Na druhé straně pak jde o oblast Povltavské. „Navíc byla loni uzavřena Korunovační ulice a vše se kumulovalo do oblasti do oblasti Prašného mostu," doplnil Bezouška k situaci v okolí Blanky.

Samotný nárůst počtu řešených nehod i výše odhadnutých škod není podle Duškových slov nijak alarmujícím číslem. V hlavním městě, kde se setkávají dálnice a kde sídlí centrální instituce, prostě aut přibývá. A i mladí, kteří ještě nejsou tolik „vyježdění", se za volant dostanou poměrně snadno.

Viníci nic nehlásili 

Typickou pražskou nehodou je střet aut v nižší rychlosti, který se obešel bez zranění. Mnohdy by stačilo vyplnit euroformuláře pro pojišťovny, ale přesto účastníci leckdy žádají asistenci policie. Často je za tím tlak některých firem, které nutí zaměstnance volat policisty i k drobným bouračkám služebních aut.

A někdy i špatná zkušenost poté, co řidiči dříve euroformulář vyplnili. Opakovaně se stalo, že šofér, který nehodu nezavinil, měl vážné problémy. „Druhá strana se vůbec neobtěžovala reagovat," připomněl Dušek případy, kdy si řidiči „nenašli čas" na to, aby hlášení o nehodě, kterou způsobili, předali své pojišťovně.

Havárie v Praze. Infografika.

Ochránit děti pomohou i slova o zvířatech. O zebře či třeba slonechOdstrašující fotografie, které pořídili hasiči na místech skutečných tragédií, skutečně fungují jako prevence. Deníku to řekla mluvčí pražské policie Andrea Zoulová v souvislosti s výsledky preventivní kampaně Není cesty zpět. Jejím cílem je přímo ve voze tramvaje varovat školáky před nebezpečím střetů chodců s vozy elektrické dráhy, jež v metropoli jezdí na řadě míst. Policisté ji společně s dopravním podnikem loni pořádali již sedmým rokem. Takovéhle poučení si děti zapíšou za uši rozhodně účinněji, než kdyby slova o tom, že tramvaj má na přechodu vždycky přednost, slyšely stokrát opakovaná ve školních lavicích. Zvlášť když je tady leccos povoleno: každý se třeba může posadit na sedačku řidiče (ano, jako opravdický tramvaják, který smí i zvonit na okolí) a na vlastní oči se přesvědčit, že člověka přecházejícího těsně před tramvají řidič prostě nevidí. Nebo celá třída dostane příležitost pokusit se společnými silami tramvaj popostrčit, aspoň o kousek. Možnost přesvědčit se, že tenhle železný kolos je opravdu silákem, který se ani nehne. A když jede, je tedy radno klidit se mu z cesty. Vždyť přece váží jako dva dospělí sloni. A řekněte sami: postavili byste se do cesty běžícímu slonovi? A což teprve dvěma! Poučení, že v okolí tramvají je potřebná ostražitost a po vystoupení je ideální počkat s odchodem, až tramvaj ze zastávky odjede, podle Zoulové zřejmě padla na úrodnou půdu: střety tramvají s dětmi téměř vymizely. „A nehodovost dětí vůbec je na ústupu," připomněla policistka. Svou roli podle zástupce ředitele pražské policie Zdeňka Bezoušky jistě mají také ranní a odpolední hlídky strážníků u přechodů, stejně jako další preventivní projekty určené školákům. Třeba známá kampaň Zebra se za tebe nerozhlédne. A zastupující šéf pražských dopraváků Jiří Dušek oceňuje i dopravně inženýrská opatření na nově upravovaných komunikacích: pokud je to možné, policisté prosazují oddělení motorové dopravy od pěší. Možná i tohle vše má svůj podíl na tom, že počet dopravních nehod s účastí dítěte se proti předloňsku snížil v roce 2016 o 12. I tak nejde o pěkné cifry. Žádný z 96 loňských malérů sice neskončil tragicky – na rozdíl od roku 2015 – ale tyto havárie si vyžádaly 11 těžkých zranění a 90 lehkých. Přímo děti v roli chodců zavinily na území hlavního města 48 nehod, které přinesly pět vážných a 49 lehčích úrazů.
Preventivní kampaň Není cesty zpět. 

Čtěte také: Tunel Blanka podle měření zhoršil ovzduší v Praze 6