Den D se blíží. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve čtvrtek představí důchodovou reformu. A pokud včera vládní lídři odstranili poslední zrnka písku v pětikoaličním soukolí, v týž den by se veřejnost mohla dovědět, kde kabinet ušetří 120 miliard.

Taková má být konečná částka, o niž se sníží deficit státního rozpočtu. A řečeno slovy někdejšího adepta na ministra obrany Petra Nečase, právě na její konstrukci se vláda buď „udělá, nebo oddělá“.

Šéf ODS Petr Fiala před volbami srdnatě tvrdil, že šetřit není žádná věda. Prý kdyby byl premiérem, nařídil by všem ministrům uspořit šest procent resortních výdajů a zbavil by se třinácti procent úředníků. Realita je úplně jiná. U každé položky jsou třecí plochy. A vůbec nemusí jít o stranické pohledy.

Třeba takové školkovné se jeví jako zbytný bonus, ale pro mnoho rodin je to pobídka, aby šla matka do práce dříve než po čtyřech letech na rodičovské, což je vítaný trend.

Zdanění tichých vín je logický požadavek, ale pro jihomoravské vinaře může být likvidační. Zcela namístě by bylo zvýšení daní právnických osob, které stát bohatě dotoval za covidu. Jenže to by pak koalice nesplnila svůj vlajkový závazek, že daně z příjmu zvyšovat nebude.

Přeřazení kadeřnických služeb do 21procentní sazby DPH je přijatelné opatření, ale když se všichni začnou pižlat doma, co bude se stovkami živnostnic z oboru?

Zkrátka každá mince má dvě strany a při pohledu na neumětelství státu, který neumí ani zařídit bezproblémovou výstavbu pár kilometrů dálnic (čerstvá zpráva NKÚ z kontroly v roce 2021), mám obavy, jak to dopadne tentokrát.