Ale, jak říkají političtí mazáci: když je politická vůle, všechno jde. Na Staroměstském náměstí se také ještě předloni konaly akce 330 dní v roce a zdálo se, že prostoru, na kterém se toho děje pomalu víc než v Národním divadle, neuleví nikdo. Přesto loni bylo z 330 dní rázem 75.

Ohňostroje by bylo jednoduché zrušit. Svým způsobem, nic jednoduššího a rychlejšího navzdory potenciálním podnikatelským lobby není. Ale, je to řešení? Právě vzor Paříž, centrum jedné z byrokraticky a zákazy nejzatíženějších zemí světa, nepovažuji za konstruktivní řešení.

Tím by měly být jasně dané podmínky pro celé území Prahy, jak při konání ohňostrojů postupovat. Aby se napříště nemohlo stát právě to, že odpaliště si zadavatel přikáže na místě, kde běžně nocuje zvěř. Aby nikoho nenapadlo dělat ohňostroj vedle zoo. Aby byly použity efekty citlivé pro dané místo. Vím, že to může znít jako samozřejmost, ale právě tyto podmínky dosud nikdo nestanovil.

Ohňostroje bych však šmahem nerušil. Dost možná mě někdo vyvede z naivního omylu, ale pořád je mám spojené spíš s něčím, co je romantické a hezké, nežli primitivní. Teď už jde „jen" o to, aby v rámci možností byly romantické a hezké i pro okolí, které z našich ran a spektáklu má pohříchu doslova kulové.