Smutnou věcí však zůstává, že prostory jsou v nich víceméně prázdné. Rozsáhlé komplexy budov tak v současnosti plní funkci protihlukové zdi. I když ani to v případě dálnice D1 nestačí.

Co s nimi bude? Zůstanou podobně smutnou vzpomínkou na časy nerozmyšleného developerského boomu tak, jako dnes panelové domy dokladují socialistický způsob rodinné výstavby? Nejspíš.

Třeba „office housy“ renomovaní architekti předělají, aby za skly mohli žít lidé. Pak budeme v každém okně sledovat románovou podívanou, jakou na stránkách knihy Dům o tisíci patrech představil Jan Weiss. Možná za pár let bude život ve velkoměstech připomínat jeho utopickou fantazii.

Prozatím snad v blízkosti dálnice raději ponechejme skleněnou protihlukovou zeď. Na utopické vize je ještě příliš brzy.

jitka.eisenhammerova@denik.cz