Těch je totiž u nás pořád méně než ve zbytku civilizované Evropy; o nedělích, kdy to minimálně v hypermarketech rozhodně nevypadá, že se nedělá, nemluvě.

Prostě, den volna navíc se hodí. O svatém Václavovi jsem toho věděl asi tolik, kolik průměrný Čech, který měl na škole dějepis a někdy zavítal na Václavák. Málo.

A vybavuji si, že i naše paní profesorka dějepisu na kojetínském gymnáziu se tehdy nad zavedením tohoto státního svátku podivovala. Na rozdíl od souběžně „státořečeného“ 17. listopadu, který kvitovala (a my s ní). Tehdy nám vyjmenovávala několik dat, která by podle ní připadala v úvahu víc než zrovna Václav. Ale holt pánové v Praze rozhodli…

Svatý Václav v mém rodném maloměstě znamenal prázdné ulice a plnější hospody. A pro mě osobně jeden den navíc na zkoušení divadla, které mi tehdy zabíralo všechen volný čas. Takže samé dobré věci. I když Václava byste v tom nenašli, pokud jsme zrovna některého neměli v souboru, takže se po zkoušce nešlo do hospody . Což se chodilo stejnak často, takže žádná velká změna.

Až když jsem z hanácké placky odešel do pražských kopců, začal jsem zjišťovat, proč je Václav nejen svatý, ale i státní. Na Václaváku ale i v nedaleké Staré Boleslavi měl zemský patron v údajný den výročí své smrti přesné datum dodnes není jisté, ale co je na téhle zemi jisté, že jo docela jiný kredit.

Václavův boj za zachování samostatnosti zemí českých byl příkladný a různé historky o tom, jak různí lidé viděli tu na Václavově čele, tu nad jeho hlavou, kříž, jen dokládají, jak jeho osobnost dokázala ve své době lid inspirovat.

Je dobře, že si jeho památku připomínáme, byť mnozí z nás vlastně ani neví, proč. A je dobře, že svátek „zneužívají“ i různí recesisté, včera třebas v průvodu za svatořečení Václava Klause. Jeden se nad tím usměje, druhý si možná poklepe na čelo, ale každý si k tomu chtě nechtě alespoň vybaví i toho svatého Václava.

Proto: na paní profesorku z kojetínského gymnázia dodnes nedám dopustit, ale pánové v Praze tehdy rozhodli správně. I když svatý Václav je ze všech státních svátků nejvíc pražský.

ondrej.leinert@denik.cz