Prohrál. Tedy zatím ne úplně, protože před zákonem je stále nevinný, podobně jako poslanec ODS Pekárek, nepravomocně odsouzený za korupci. Je ale zřejmé, že taktika starostlivého otce rodiny, který z pozice vrcholného managera nebyl schopen cokoliv zařídit, byla lichá.

Související: Exředitel strážníků Kotrouš dostal u soudu šest let

Kotrouš vlastně prohrál už na samém počátku celé té své nešťastné aféry. Kladli jste si někdy otázku, proč byl právě tento drobný „příštipkář" přichycen při činu? A proč se tak stalo zrovna v době, kdy měli někteří nejmenovaní vrcholní magistrátní politici z „bémovské" éry tuny másla na hlavě a už už se čekalo na jejich zatčení, obvinění, domovní i kancelářské prohlídky? Ano, šlo o naplnění veřejné poptávky, byť zcela nedostatečné a krátkozraké. Prostě vlk se nažral a koza zůstala „skoro" celá. Nebo chcete-li, někteří dostali čas zamést po sobě stopy, tak jak se to stalo třeba v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze v onom podezřelém mezičase, než se do sedla vyhoupla Lenka Bradáčová.

Svůj účel to alespoň na chvíli splnilo, protože česká veřejnost doslova lační po odhalených korupčnících více, než po „životních jistotách" (zjištění tak zvaného protikorupčního barometru provozovaného Transparency International). Otázka je, kdo vlastně ve stínu kauzy Kotrouš zametl stopy? Byli to ti, které exšéf pražských strážníků tento týden „zapomněl" jmenovat? Nebo byli jen jedni z mnoha?