Aby se tak stalo, musela by mít primátorova opozice připraven záložní plán i munici: argumenty, proč by měl Svoboda skončit, a důvěryhodného kandidáta, který by ho měl nahradit. Zároveň počítat s rizikem totálního znemožnění zúčastněných stran ještě na širší než pražské úrovni. Jinými slovy, jít v letošním volebním roce proti primátorovi a určitým způsobem fungující koalici by bylo pořádné politické harakiri.

Celá situace kolem odvolaného šéfa dopravního podniku Vladimíra Liche pohříchu hlavně utvrzuje veřejnost v laciném, ale dost možná pravdivém klišé o světě politiky jakožto světě křiváctví a partiček, kterým jde víc o sebe než o lidi.

Když Čechoameričan Lich letos v únoru jako krizový manažer nastoupil, měla to být pro Pražany dobrá zpráva.

„TOP 09 krok primátora plně podporuje. Vladimír Lich je kandidát, který má všechny předpoklady pro to, aby DPP zodpovědně vedl směrem k ekonomicky a racionálně fungujícímu subjektu, který bude fungovat ve prospěch Pražanů," říkal primátorův náměstek Tomáš Hudeček, člen TOP 09, chvíli po Lichově nástupu.

„Je to první reálný krok k německému modelu řízení městských firem. Ten spočítá v tom, že v představenstvu nejsou politici, ale management firmy, generální ředitel firmy je zároveň předsedou představenstva," dodával Hudeček.

Teď kompletní TOP 09 hlasovala o Lichově odvolání. A muži, který měl nastavit „německý model řízení městských firem", vyčítají nezkušenost s řízením velkých společností. Pomyslnou korunu tomu nasadilo farizejské prohlášení ministra financí Miroslava Kalouska (též TOP 09), který sice s pražským dopravním podnikem nic přímo společného nemá, ale příležitost přisadit si nevynechal: „Jmenovat ředitele dopravního podniku způsobem, že kdosi někomu přinese životopis a ten člověk je jmenován, nemůže být označeno za transparentní proces," zkritizoval Kalousek ex post únorovou volbu Liche.

Jakkoli je teď situace napjatá, primátorova pozice touto „prohrou" ohrožena nebyla. U široké veřejnosti naopak dost možná Svoboda získá i plusové body, protože poslední události lze interpretovat i tak, že nejede v zákulisních hrách zmíněných politických partiček.

Nejpodstatnější nakonec stejně bude jméno, které dosedne do značně nepohodlného křesla šéfa dopravního podniku. I největším kritikům Svobody a Liche je asi jasné, že instalovat na místo, kde se letos už prostřídali Stůj, Češková, Lich a zase Češková, politicky zaháčkovaného kandidáta, by byla slušná politická sebevražda.

Líbí se vám články autora? Přečtěte si i další sloupky Ondřeje Leinerta!