„S mužem nebudeš souložit, jako se souloží se ženou, je to ohavnost," stojí sice ve třetí knize Mojžíšově, kde jsou homosexuálové stavěni po bok smilníků, cizoložníků, zlodějů či chamtivců. Jenže, vytrhovat z Bible jednotlivé věty není dvakrát praktické, tím spíše, že tyto věty se mohou lišit už v závislosti na překladu, který právě čtete.

Nebudu tedy na 30 řádcích řešit tisícistránkové téma, ač média dokáží vykreslit svět v jednom obrazu či větě. Ostatně, jak kdysi ještě v éře televize, nikoli internetu psal jistý mediální odborník: Kdyby dnes měli ukřižovat Ježíše Krista, jsem si jist, že by se tak stalo po 19. hodině, aby přímý přenos stihly všechny hlavní zpravodajské relace.

Čtěte také: Homosexuálové pochodovali Prahou. Takový byl Prague Pride

Radši si odpovím, zda bychom gaye a lesby měli milovat my. Ač sousloví, že bychom „něco měli", mi samotnému zní obludně, říkám si jediné: homosexuály bychom měli milovat úplně stejně jako heterosexuály. Tedy hlavně, ani pozitivní, ani negativní diskriminace.

Ačkoli je akce Prague Pride svým způsobem nehorázně kýčovitá v tom, že na první pohled utvrzuje předsudky o zženštilých mužích v latexových oblečcích s hlasem o oktávu výš a ženách, s kterými by si slušný chlapec nic nezačal ani, kdyby byly na kluky, zrovna tak mezi homosexuály najdete předsudkům se na první pohled vymykající osobnosti, jakými byli třeba herci Eduard Cupák či Miroslav Moravec. A ukažte mi méně (dámy snad prominou) „přiteplený" hlas, než byl Fantomas.

Pravda, bez skrupulí klidně osobně přiznám, že pohled na muže s ženou mi esteticky do sebe zapadá víc než dva muži, ale nikde není psáno, že tihle dva jsou ve skutečnosti mnohem slušnějšími lidmi než libovolný heterosexuální pár. Nakonec stejně ze všeho nejvíc chci věřit tomu, že Bůh miluje hlavně lidi, kteří jsou dobří.

Líbí se vám články autora? Přečtěte si i další sloupky Ondřeje Leinerta!