Ale pak to přišlo. Středa, blíží se šestá hodina, stoupám na pódium a vidím, že ty davy lidí tu zdaleka nejsou jen kvůli trhům a svařáku. Mladí, staří, neurčití, stovky lidí… Vytahují zpěvníky, které jsme předtím na náměstí rozdali a jen se po nich zaprášilo a začíná to. Narodil se Kristus Pán. Nesem vám noviny. Půjdem spolu do Betléma… Písně, ke kterým jsem měl žádný, případně špatný vztah po tom, co se na mě v nespočtu verzí valily v nákupních centrech dostaly úplně jinou podobu.

Nevěřil bych tomu, ale najednou jsem měl chuť si zazpívat. Koledy lidi spojily a jakoby na několik minut zastavily všechen ten adventní mumraj. Místo myšlenek, co všechno ještě mám udělat, aby byly Vánoce, jsem na pár okamžiků byl v klidu, jak má asi o Vánocích člověk být.

Loni už jsem se proto na Staromák těšil. A letos se těším zas. Zpíváme dnes od 18 hodin. A protože ty tři koledy pokaždé utekly až příliš rychle, příjemné okamžiky si letos o pár minut prodloužíme koled si zazpíváme pět. Zazpívat si s námi přijde stejně jako v minulých letech dětský sbor Paleček, nově se těšíme na muzikálový pár Michaelu Doubravovou a Romana Tomeše, na náměstí možná potkáte pražského primátora i ponocného.

Zkrátka, pokud se zítra v předvánočním shonu chcete na pár desítek minut příjemně zastavit, zazpívat si pár tradičních českých koled a třeba i znovu objevit jejich kouzlo přijďte dnes za námi na Staroměstské náměstí. Od 18 hodin Česko zpívá koledy!