Pro někdejšího pražského primátora to bylo svým způsobem memento. Nejdřív starostou Prahy 6, osm let primátorem, následující léta poslancem, pokaždé na zastupitelstvu zastupoval někoho. Teď premiérově  minimálně v tomto tisíciletí, od doby, co letěla nahoru jeho politická hvězda  zakouší pozici občana Béma.

A třebaže se pak posadil vedle někdejšího opozičního kolegy Karla Březiny a potutelně se usmíval při argumentaci jiného bývalého opozičního kolegy, Petra Hulinského, podle něhož primátorovo trvání na tříminutovém limitu není úplně zvykem, bylo zřejmé, že se něco děje.

Když Tomáši Hudečkovi ironicky vzkázal: „Děkuji za poskytnutí prostoru, pane primátore Hudečku. Ještě (primátore)," pomyslel jsem si, že psychiatr Bém by byl v tuto chvíli vhodnou osobností pro psychologa. Ale taky, že si nedokážu představit, že už nadosmrti bude „jen" občan Bém. Tři minuty jsou příliš málo…