Některým zastupitelům se samozřejmě jeho účast ve vrcholné funkci v radě hlavního města nelíbila a žádali jeho odvolání. Jenže jejich volání bylo marné.

Výsledkem dohadů akorát bylo, že zastupitelé čtvrteční schůzi asi čtyřikrát přerušili, protože se nemohli dohodnout o tom, zda zařadit na program Březinovo odvolání. Měli snad obavy z toho, že by jeho odvolání mohlo projít? Nejspíš.

Na program jednání se Březinovo odvolání stejně nedostalo.

A že by první náměstek své křeslo opustil sám ze své vůle? To ani náhodou. Možná si tímto postojem ale velmi škodí. Kdyby se až do soudního sporu náměstkovské židle vzdal a soud by uznal jeho nevinu, svým návratem by vytřel zrak všem kritikům. Jenže pokud i nadále setrvává ve vlivné pozici a nepříjemné okolnosti ignoruje, je to jeho škoda. Má totiž pověst nejpracovitějšího muže radnice.