Vstala jsem správnou nohou, děti se při odchodu do školy vůbec nepohádaly, manžel ráno sršel vtipem a dobrou náladou.

A tak si v této povznesené náladě říkám, jak nám ten nový týden hezky začíná. A najednou šup. Dozvídám se od meteorologů, že nás v příštích dnech čeká vlastně samá nuda, nuda, šeď, šeď.

Takže jsem pomalu začala mávat mé vzdalující se dobré náladě a začínám se připravovat na ty deprese, co nám v předpovědi naordinovali.

V práci práce nad hlavu, doma nic nestíhám, dětem ještě zaplatit všechny kroužky, co zase uvařit k večeři…

Co si budeme povídat, dostat se do deprese nestojí zase tolik úsilí. To nás ani nemusí meteorologové a psychologové strašit. Když se přidá pošmourné počasí, pak je už definitivně vymalováno.

Jenže i když jsem si tu svou depresi chtěla dneska nacvičit, abych v těch příštích dnech nebyla moc zaskočená, nějak mi to nešlo. Pravda, v práci práce až nad hlavu, ale stejně to musím stihnout, nikdo jiný to za mě neudělá.

Pravda, doma nic nestíhám, ale zase jsme si užili krásný víkend v lese na houbách a žehlení prádla či gruntování koupelny ještě pár dní taky počká. Pravda, dětem musím zaplatit kroužky, ale na druhou stranu, pak už to budu mít zase až do ledna z krku. Pravda, musím zase vymyslet co k večeři, ale na druhou stranu, když vás děti s manželem odmění spokojeným mlaskáním, je snad něco lepšího?

Podtrženo, sečteno. Vykašlete se na předpovědi depresí a špatných nálad. Stejně záleží jen na vás samých. Vždycky máte na výběr vidět sklenici polopráznou nebo poloplnou.