Vsadím kartičku Pavla Nedvěda (Jana Rezka nechci, díky), že 90 procentům Pražanů se spíš než milá dívčina vybaví betonový monolit, který se zařezal do hlavního města.

Nechybělo přitom moc a smůlu měla Dana nebo Hana. Právě takto něžně se totiž jmenovaly dvě konkurenční koncepce z devadesátých let, které magistrát nakonec kvůli Blance pustil k vodě.

Od roku 2007, kdy začali dělníci do Blanky vrtat, se toto jméno stalo synonymem všeho shnilého ve státě pražském. A ke zkrocení zlé ženy mohl jen sotva pražský magistrát mít muže povolanějšího, než byl někdejší primátor Pavel Bém.

Ten se ostatně s humorem sobě vlastním před časem s jistým občanským sdružením vsadil, že pokud by vzrostly náklady z „vysoutěžené“ částky, odpracuje si 50 hodin veřejně prospěšných prací. Když pak sázku prohrál, vinu gentlemansky hodil na současný magistrát.

Dobrat se k číslům, kolik nás zatím Blanka stála, je prakticky nemožné. A kolik nás bude stát celkově, to se asi nedozvíme nikdy.

Jisté je jen to, že dělníci budou kvaltovat, aby tunel otevřeli před komunálními volbami v roce 2014. Protože lepší happyend si do předvolební kampaně sotva můžete přát.

Pak už se snad Blanka konečně odebere za Danou a Hanou.

A Pražané budou mít nejen největší, ale i nejdelší tunel v zemi.

Čtěte také: Smělý gigant, nebo 'tunel lží'?

ondrej.leinert@denik.cz