Já chci vzít ten malý kvádr do ruky a rozevřít ho, chci cítit tu nenapodobitelnou vůni potištěného papíru, po kterém slova tak krásně klouzají a plynou, chci plný nedočkavosti vzít do ruky list a otočit na další stránku, kde na mě čeká nové dobrodružství a chci přitom cítit v ruce papír. A také chci mít jednou velkou knihovnu. Jak prázdná by už dnes byla stěna mého bytu, kdybych měl elektronickou čtečku, jak smutně bych se do těch prázdných polic díval a časem je naplnil něčím, co by zdaleka nemělo takovou duši, jako kniha. Všechny nesporné výhody čtečky by můj názor jen těžko mohly prolomit. Avšak přece tu může nastat zlom. To když se v jedné z kapitol do hry vloží naši zákonodárci a pěkně nám to písmo zdaní. Pak se třes literaturo česká. To ti totiž může srazit vaz. Kdyby tu byl ještě buřič Gellner, jistě už by se trefně opřel a slova sypal na papír.

lukas.marek@denik.cz