Rok 2002: ODS prohrála volby a v reakci na to padlo její vedení. Občanští demokraté si za nového předsedu zvolili Mirka Topolánka.  A Václav Klaus to glosoval slovy „absolutně prázdný a falešný Topol." A glosoval tak, že obsah jeho mobilu z jakéhosi důvodu zachytil fotograf deníku Blesk.

Na první pohled náhoda, ale podle mě: typická klausovina. Taky z toho byl slušný poprask. Národ od té doby věděl, že ti dva se nemusí. Sám Václav Klaus přitom byl z obliga: Blesku pohrozil žalobou (kterou samozřejmě nikdy nepodal), etická komise Syndikátu novinářů Blesk za otištění zprávy pokárala (což bylo, řečeno s Cimrmanem, tak zhruba vše, co s tím mohla dělat), s Mirkem Topolánkem se prý na Jánském Vršku, v tehdejším hlavním štábu ODS, zprávě zasmáli a šli dál.

Přesto si nešlo nevšimnout: Klaus si při sebemenší příležitosti do Topolánka s chutí šťouchnul. Od spíše škodolibých klausovských ťukesů  třebas když Topolánka „načapal" číst si v knížce svého oblíbeného ekonoma Friedricha von Hayeka, což prý okomentoval: „Mirku, tohle vy přece nikdy nemůžete pochopit…" Až po kroky, které Topolánkovu ODS vysloveně dusily: tím bylo třeba demonstrativní odstřihnutí se od pozice čestného předsedy ODS a naopak veřejné vyhlášení sympatií ke Straně svobodných občanů. Nebo okamžitá agitace na mítinku Pavla Béma poté, co tehdejší pražský primátor oznámil, že v ODS půjde proti Topolánkovi. A při každém tomto špílci se kolem vznášel duch „nechtěně" uniklého, „prázdného a falešného Topola".

Jedenáct let poté: Mirek Topolánek je z čela ODS pryč, Václav Klaus uzavírá rok desátý na Hradě. Den před druhým, rozhodujícím kolem prezidentské volby. A zase uniká cosi z Klausova mobilu.

Tentokrát nikdo nic náhodou nevyfotil, ale úplně jinou podivnou náhodou kdosi novinářům sdělil obsah SMS zprávy: Klaus v ní prý psal, že vyhraje-li kníže, bude vážně zvažovat emigraci.

Takový zásah hlavy státu do předvolební kampaně v naší demokratické historii (sčítáme-li období první republiky a po listopadu 1989) nemá obdoby. A je úplně jedno, že Klaus si za cíl svého útoku vybral právě Karla Schwarzenberga. Podobně nechutné by bylo, kdyby stejným způsobem odsoudil Miloše Zemana.

Mimochodem, ten samý Václav Klaus ještě před pár dny prohlašoval, že z postupu Zemana a Schwarzenberga do druhého kola má radost, oba jsou prý zkušení politici, takže nemá obavy, že by to nezvládli.

Václav Klaus, podle mého, jednoduše ztratil soudnost. A tahle SMS zpráva, jakkoli mohla být podvrh, je už jen třešní na kočkopsovém dortě. Není to prezident nás, je to prezident jen některých.

Věřím, že jeho nástupce, kterého si dnes a zítra vybereme, bude vážit slova, aby se za něj polovina národa nemusela stydět. A když se k tomu naučí používat mobilní telefon tak, že co je soukromé, zůstane skutečně soukromým, bude to úplně fajn!