Zase jsme o rok starší. To nám to uteklo. Hrůza, jak ten čas letí. Do toho nemám peníze. A navíc fouká mezerou v okně. Děti zlobí, pořád odmlouvaj. Manželka chce, abych po sobě uklízel odhozené věci. Šéf pořád remcá, že výkony na pracovišti by mohly být lepší. A v novinách je to pořád samá nehoda, problém, potíž. Špatně usínám, v noci se budím a ráno bych spal, ale nemůžu, musím do práce. V divadle pravidelně v první části usínám a chci po manželce, aby mi vyprávěla děj. Nemá z toho radost. Na ulici je pořád špína a rozbila se mi televize. Hele, kámo, ten rok byl děsnej, co ti mám povídat. A to chtěj, abych se dneska na Silvestra radoval. Proč? Že jsem o rok starší? Ani náhodou. Počkej, kámo, někdo zvoní, dopíšu to pak…

…kamaráde, to bys nevěřil. Na ulici stál bezdomovec. Normálně smrděl a asi něco chtěl. Tak jsem mu vynadal, ať vypadne. On se na mne podíval, asi něco chtěl říct, otočil se a odšoural se. To ti je, kámo, teda konec roku…

…co jsem to chtěl, kamaráde? Jo, už vím: napsat Ti dopis. Už jsme se dlouho neviděli, viď? Tak jaký byl ten rok, co končí?

Řeknu ti, byl to frkot, ale připadá mi, že jsme si ho užili. Vůbec mi nevadí, že nemám peníze. Ten vánek od netěsného okna je moc příjemný. Taky z dětí mám radost, je mi s nimi fajn. Přiznám se, že občas odhodím svetr na půli cesty a manželka na mne mrkne a já vím, že ho raději uklidím sám. Hned ji to připomenu a oba se zasmějeme. Taky Ti musím říct, že můj šéf je docela fajn, protože vím, že má práci rád. Jo a hodně čtu noviny, řeknu Ti, mám rád články o lidech, o těch obyčejných, příjemné, milé čtení. Hezky se mi u toho usíná. I když teda zase tolik nespím. Začal jsem totiž číst knížky. A ráno vstávám brzy, to abych něco nezmeškal. A rád chodím do divadla, je mi tam fajn. Prozradím ti, že někdy na chvilku u toho dramatu usnu. Na chvíli zapomenu na některé starosti. Ale ty jsou stejně trochu přehnané. Kamaráde, ten rok utekl. Byl fajn, co Ti mám povídat. A to už je Silvestr? Tak to bychom si měli přiťuknout, viď?

Kámo, tak ať i ten poslední den je takový, jaký chceme…

…zase někdo zvoní. Musím otevřít, co když nějaký bezdomovec něco potřebuje…