Je na spadnutí stávka lékařů. A někteří hrozí, pokud se jim zejména platově nevyhoví, odchodem do ciziny. Jednou z dlouhodobých otázek je, zda by lékaři, kteří po studiu zamíří do zahraničí, měli českému státu zaplatit svá studia. Je to celkem logický požadavek. Pokud někdo vystuduje vlastně bezplatně za peníze daňových poplatníků, a pak nikdy nepracuje v systému, je fakticky černým pasažérem.

Petr Kolman
je právník a publicista

Podívejme se na věc objektivně z obou stran. Zavedení by určitě posílilo důvěru v míru spravedlnosti ve společnosti. Zejména lidé z nižších a středních vrstev nesou nelibě, že ze svých peněz de facto dotují studia medicíny někoho, kdo půjde pracovat ven. Z pohledu českého člověka vydělávajícího měsíčně například 25 000 Kč nedává moc smysl dotovat studium někomu, kdo pak v zahraničí vydělává třeba víc než 7000 eur. (Euro je nyní okolo 25 korun).

Pocit zmaru je pak násoben v případě slovenských studentů, kterých je na českých lékařských fakultách větší než malé množství, kteří tu studují za stejných podmínek jako naši studenti, a pak odcházejí. Buď zpátky na Slovensko, nebo do Rakouska, Dánska, Švýcarska či SRN. Samozřejmě, pokud zde slovenský mladý lékař zůstane a platí daně a zákonná pojištění, není tu problém.

Racionální motivační prvek: Česko trpí nedostatkem lékařů a zastánci zpoplatnění v něm vidí určitou spásu. Lékaři by pak prý tolik neutíkali do zahraničí.

Studium medicíny navíc patří mezi nejdražší. Pro financování vysokoškolských studentů existují „koeficienty náročnosti“, kterými se násobí základní částka, již za své studenty inkasují univerzity. Koeficienty vznikají na základě personálních, technických a materiálních nákladů univerzit spojených s výukou oboru.

Například všeobecné lékařství má koeficient 2,8. Pro zajímavost: jeden medik tedy ročně stojí 2,8krát více než student práv. Jednoznačným záporem je, že není možné„záchrannou poplatkovou svěrací kazajku“ dát selektivně jen absolventům medicíny, musela by být aplikována na všechny vysokoškolské profese. Pokud by zákonodárce uvalil poplatkové břímě výlučně na mediky a medičky, jistě by se to nelíbilo Ústavnímu soudu a následně by takové ustanovení zrušil.

Potíž i s voliči

Potom by elán k zavedení poplatků u poslanců patrně uvadl, jelikož na vysokých školách studuje takřka polovina populačního ročníku, a všichni mají rodiče a další příbuzné… To už je pěkná suma volebních hlasů. Nadto není možné retroaktivní zavedení platby, takže z hlediska právní čistoty by mělo být zavedeno nejdříve až pro studenty nastupující do prvních ročníků po schválení tohoto návrhu.

close info Zdroj: Deník zoom_in Letos se to již určitě nestihne, hypoteticky nejdříve pro ty nastupující v říjnu 2024, ale spíše v roce 2025. A ti budou končit svá studia nejdříve v roce 2031, ale spíše později. Takže reálná vzpruha pro personálně poddimenzované české zdravotnictví by přišla až někdy ve třicátých letech tohoto století. Dříve nikoli.

Nástroj zpětného zpoplatnění studia medicíny je sice možná politicky lákavý, ale ústavněprávně v zásadě neproveditelný. Hlavně by musel být zaveden pro všechny vysokoškoláky, nikoli selektivně (diskriminačně) výhradně pro mladé lékaře a lékařky. Což je nyní de facto politicky neprůchodné.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.