Pokud příslušným městem protéká řeka, bývá na ní zakreslen přístav s pasažérskými parníky anebo – například v Praze – dokonce s křižníky. Tyto staré pohlednice však nemusejí zachycovat jenom centra měst. Na pohlednici budoucího Řípu z něj vede lanovka do Prahy, prochází jím tunel a na jeho svahu stojí hvězdárna. A to ještě není nic proti Sněžce, odkud Zeppelin 6 létá až na severní pól.

Existuje také pohlednice nazvaná Sopečný výbuch na Dobrošově dne ..... (datum si doplnil odesilatel), na kterém je vybuchnuvší sopka hašena nejen za pomoci dobových hasičských stříkaček, ale i z balónu. Podle autora další z pohlednic bychom měli očekávat rovněž erupci Oblíku.

Pohlednice zachycující někdejší – jakkoli nadsazenou a sarkastickou – představu o době, v níž právě žijeme, mají značný půvab a soustřeďují na sebe zájem sběratelů. Přesto bych si z jejich široké škály přál mít ve své sbírce jen jednu jedinou – a sice tu, na níž je ztvárněna budoucí zoologická zahrada v Praze. Zprvu se mi ani nechtělo věřit, že opravdu existuje…

Tato pohlednice vyšla jako černobílý i jako strojově kolorovaný světlotisk nákladem Václava Krátkorukého z Královských Vinohrad. Není však jasné kdy přesně. V tuto chvíli vím o třech exemplářích, jež se nacházejí v soukromých sbírkách. První prošel poštou roku 1907, druhý 1908 a třetí má nečitelné razítko. Předpokládejme tedy, že pohlednice s budoucí pražskou zoo byla vydána někdy kolem roku 1905.

Budoucnost pražské zoologické zahrady ztvárněná na dobové pohlednici.V každém případě je to pohlednice velmi výjimečná. Nevím o žádné podobné - a není příliš divu. Na počátku 20. století většina významných měst v Evropě i mimo ni svou zoologickou zahradu už dávno měla, zato v Praze se o ní pořád jen mluvilo. Právě v době, kdy byla tato pohlednice v oběhu, se ovšem zdálo, že by zoo konečně mohla vzniknout i v hlavním městě Českého království.

Roku 1906 se sešla pražská městská rada, jíž předsedal starosta dr. Karel Groš, a rozhodla o založení zoologické zahrady na Štvanici. Už tehdy byl jejím budováním pověřen prof. Jiří Janda, ale i kvůli kritice jeho největšího rivala, cestovatele Viléma Němce, ze záměru posléze sešlo. Zoo otevřel prof. Janda až o čtvrtstoletí později v Troji…

Stejně jako ostatní pohlednice nahlížející do budoucnosti nelze ani tu s budoucí pražskou zoo brát vážně. S výjimkou staveb v pozadí, které připomínají hinduistický chrám a odpovídají snaze evokovat v zoologických zahradách atmosféru exotických zemí, je pojata se značnou nadsázkou a snahou o humor.

Krokodýl zavěšený jako gondola pod jakousi vzducholodí má na sobě nápis „pro tchyně velice nebezpečný", kočičí část Kapely z Makotřas sedí na vrchlíku balónu, medvěd, pes a vepřík předvádějí cirkusové kousky, žirafa ozdobená nákrčníkem je označena jako hrabě Dlouhý atd. atd.

Přes to všechno však tuto pohlednici snad můžeme vnímat jako doklad skutečnosti, že záměr vybudování zoologické zahrady v Praze byl tehdy aktuální a rezonoval ve společnosti. V tom také spočívá její největší hodnota - a možná ji ještě trochu zvyšuje skutečnost, že zvláštní shodou okolností byl stylizovaný hinduistický chrám v Údolí slonů pražské zoo postaven zhruba sto let po jejím vydání.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

Čtěte také: Pohledem Miroslava Bobka: Papírová SMS