V poslední dekádě byl Trojský pivovar zcela opuštěný, předtím však sloužil celé řadě účelů. O jeho získání již vzápětí po svém založení usilovala i Zoo Praha. Není divu. Pivovar se zakusuje do jejího areálu a nabízí řadu možných využití. V dnešní době by to bylo například vybudování výstupní haly s prodejnou suvenýrů, přednáškového a výstavního sálu, hotelu, restaurace a kavárny a ve sklepních prostorách i minipivovaru.

O Trojském pivovaru se uvádí, že byl vybudován ve stejné době jako zámek (s ním a s Trojským mlýnem ostatně tvoří jeden památkově chráněný komplex), tedy na sklonku 17. století. Poprvé je ale zmiňován až v tereziánském katastru z poloviny 18. století. Svému původnímu účelu sloužil do konce století devatenáctého, kdy podlehl konkurenci; ještě roku 1885 se však produkcí téměř 11 tisíc hektolitrů piva řadil mezi největší podniky svého druhu v Čechách.

Podle dostupných informací nahradila pivovarskou výrobu likérka. Ve 20. a 30. letech zde pak byla provozována Rolnická družstevní mlékárna. I jen zběžná rešerše naznačuje, že tato mlékárna přinášela řadu inovací a patrně ji lze spojovat s počátky průmyslové výroby tavených sýrů či jogurtů s přídavkem ovoce v Československu. Její význam mi potvrdil i rytíř Řádu camembertu, historik mlékárenství pan Ladislav Likler.

Na prahu 2. světové války sídlilo v bývalém pivovaru zasilatelství Richarda Küchenbergera a později jej „arizoval" jakýsi Hermann. Za zmínku snad stojí, že za velké povodně v březnu 1940 si obyvatelé vedlejšího mlýna udělali dřevěnou lávku do pivovaru a přes ni se dostali ven jednotlivé objekty pivovaru byly totiž propojeny zdmi, takže ho voda nezaplavila (což by mělo být i návodem pro jeho budoucí rekonstrukci).

V roce 1973 začal být Trojský pivovar využíván jako sklad obchodního domu Bílá labuť. Pokud by někdo chtěl ilustrovat marasmus reálného socialismu, právě Trojský pivovar by mohl být dobrým příkladem. Část komplexu byla zbořena a nahradily ji smontované haly. Hlavní budovu postihly horkou jehlou šité anebo zcela provizorní úpravy a přestavby, které ničily její charakter a reálně ji poškozovaly. O pravidelné údržbě nemohlo být ani řeči.

Situace se však bohužel nijak nezlepšila ani později a po povodni v roce 2002 přestali tehdejší majitelé věnovat pivovaru jakoukoli pozornost. Jedna z vodou nasáklých starobylých kleneb se propadla a budova po střechu zaplněná starým a neprodejným zbožím deset let chátrala a zarůstala náletem.

Konečně loni se změnil majitel, Trojský pivovar byl vyklizen a znovu se hlásí k životu. Do jakých rukou přejde a jaké bude jeho využití, je otázkou. Jako ředitel Zoo Praha nemohu usilovat o nic jiného, než aby mohl být využíván k jejímu prospěchu i ku prospěchu celé městské části. Znamenal by velký přínos pro návštěvníky Zoo Praha a výhledově i pro její rozpočet a bezpochyby by se znovu stal přirozeným společenským centrem Troje.

Autor je ředitelem Zoo Praha