Rudolf II. proslul nejen jako mecenáš umění a příznivec alchymie, ale také jako obdivovatel exotické zvěře. Nešlo přitom zdaleka jen o lva Mohameda, který byl císařovým největším miláčkem, nýbrž 
o mnoho dalších, často mimořádně atraktivních druhů, 
z nich většinu bychom v Praze na přelomu 16. a 17. století rozhodně nečekali.

Například lvi byli sice na českých panovnických dvorech chováni už od doby Vladislava II. (1125  – 1172) a různí naši králové se mohli chlubit 
i mnoha jinými exotickými zvířaty – Karel IV. prý měl dokonce jakési velké hady – ale Habsburkové tyto menažerie pozvedli na novou úroveň.

close Pohledem Miroslava Bobka, ředitele pražské zoologické zahrady. zoom_in Rudolfův dědeček Ferdinand I. (1503 – 1564) a zejména otec 
Maxmilián II. (1527 – 1576) zřídili nové zahrady za Jelením příkopem, vybudovali Lví dvůr, upravili Královskou oboru a začali nově využívat oboru u letohrádku Hvězda. 
Za Rudolfa II. pak tato na třech pražských lokalitách umístěná chovatelská zařízení dosáhla vrcholného rozvoje.

V místech, kde jsou dnes zahrady Pražského hradu, restaurace Lví dvůr a parky Stromovka a Hvězda, byla chována neuvěřitelná škála zvířat zahrnující antilopy, gazely, velbloudy či řadu exotických ptáků, a dokonce gepardy či velkého lidoopa (snad orangutana).

Klíčovým pro chov těch nejzajímavějších druhů byl bezpochyby Lví dvůr. Rudolf ho nechal přestavět tak, aby v něm zvířata měla výběhy a vytápěné kotce. Nechyběla ani divácká galerie, která byla čas od času zpřístupňována veřejnosti. Rudolfova menažerie – a zejména Lví dvůr – tak fakticky naplnila definici zoologické zahrady.

Rok založení 1931

Dějiny šly ale jinou cestou. Po smrti Rudolfa II. jak Lví dvůr, tak další části jeho zvířetnice skomíraly či úplně zanikly. Za nejstarší zoo v Evropě je nyní pokládána Tiergarten Schönbrunn, která byla – rovněž jako menažerie a rovněž Habsburky – založena roku 1752. V Praze vznikla zoologická zahrada jako v jedné 
z posledních metropolí Evropy až v roce 1931.

Mezi Rudolfovou menažerií a současnou Zoo Praha můžeme najít i jiná pojítka a souvislosti než jenom početní groš nalezený u Sklenářky. Kupříkladu nejzazší výspa Rudolfovy „zoo“, cíp bažantnice, sahala až na dnešní Císařský ostrov; co by kamenem dohodil od Troji.

Skvělá pozice

V médiích i na billboardech se nyní chlubíme čtyřmi mláďaty gepardů; šelmami, které choval již Rudolf II. Chystáme se dovézt lvy, 
o něž se budou starat naše chovatelky; podobně jako se kdysi o habsburské lvy staraly Ludmila Nebeská, po ní její dcera Otýlie a nakonec Laurenciana Pylmannová. Nic to ale nezmění na faktu, že nejstarší 
zoo Evropy a světa se nenachází v Praze, nýbrž ve vídeňském Schönbrunnu.

Tím víc se však musíme snažit. Loni se nám podařilo odchovat 228 druhů obojživelníků, plazů, ptáků a savců a přivítali jsme 1 382 243 návštěvníků. Věřme, že letošní rok, jehož hlavní sezonu jsme zahájili uplynulou sobotu, bude srovnatelně úspěšný a že si udržíme skvělou pozici mezi nejlepšími zoologickými zahradami Evropy i světa.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha